Praha zelené město

Praha zelené město
Praha je město plné přírody

úterý 27. srpna 2013

Jak se stal Břevnov omylem městem?

Břevnov je jednou z nejstarších pražských čtvrtí vůbec. Jako ves je zmiňován už v roce 993 v souvislosti se založením Benediktinského kláštera. Dlouho byl malou vsí, kde byla většina statků soustředěna kolem návsi se zvoničkou. Náves i s okolní vzácně neporušenou zástavbou byla až na drobné výjimky barbarsky zbořena komunisty v 70. letech 20. století. Uprostřed paneláků dnes smutně mezi dvěma stromy stojí pouze zvonička.

Horní část návsi v roce 1940
     (zdroj: http://www.fotohistorie.cz)

Ale vraťme se více do historie - kromě vlastního Břevnova okolo návsi, který se nazýval Velký Břevnov, vzniknul i Malý Břevnov u Bílé Hory a osada Tejnka, která na rozdíl od Velkého Břevnova zůstala zachována do dnešních dnů. Kromě těchto vsí a osad byla na území dnešního Břevnova spousta usedlostí, z nichž většina již zanikla. Namátkou jmenujme alespoň Kajetánku, Závěrku, Marjánku, Ladronku... Ke konci 19. století začal počet obyvatel Břevnova růst a začal se měnit i charakter zástavby - přibývaly domy městského a maloměstského charakteru. Břevnov se pomalu stával pražským předměstím - jeho rozvoj ovšem nebyl tak bouřlivý jako například Žižkova nebo Vinohrad na pravém břehu Vltavy, jejichž růst podnítilo bezprostřední sousedství s obchodním centrem města. Břevnov byl od živého centra Prahy poněkud oddělen - jak terénně, tak i poněkud uzavřenějšími čtvrtěmi jako Malá Strana a Hradčany, které byly spíše sídlem šlechty.

Břevnovská náves (náměstí??) po povýšení na město v roce 1910
 
Nicméně v dubnu 1907, když přijel na návštěvu císař František Josef I. a měl proslov ke shromážděnému lidu, měl Břevnov již 9 000 obyvatel. Císař byl s návštěvou Břevnova spokojen a chtěl shromážděným poděkovat. Protože však, jak známo, příliš česky neuměl, spletl se a omylem řekl, že děkuje za krásné přijetí ve městě(!) Břevnově. Situace pohotově využil tehdejší starosta a okamžitě odpověděl, že děkuje jeho císařské milosti za to, že ráčil ves Břevnov povýšit na město. Nešlo již nic dělat, co bylo řečeno se nedalo vzít zpět - představitelé obce si s odvoláním na císaře požádali o vydání dekretu stvrzující povýšení na město a úřady ho musely vystavit. Občané Břevnova si však samostatného města dlouho neužili - k 1.1. 1922 byl Břevnov připojen k Praze jako její XVIII. čtvrť. Pod Břevnov potom patřily ještě Střešovice a Veleslavín. Za první republiky zde byla postavena řada činžovních domů a především rozsáhlé vilové čtvrtě. Později se stal Břevnov součástí Prahy 6 - říká se, že nejkrásnějšího pražského obvodu. Jen malý cípek zasahuje do Prahy 5.



pondělí 26. srpna 2013

Vilový Břevnov

V západní části Břevnova se mezi ulicemi Bělohorskou a Tomanovou nachází rozsáhlá vilová čtvrť. Byla postavena v době první republiky - tj. v období obrovského rozvoje Prahy, kdy ani Břevnov nebyl výjimkou, obzvláště proto, že západní čtvrtě Prahy díky převládajícímu západnímu proudění větru byl velmi vítaným bydlištěm. Nová výstavba v tehdejší době podléhala přísným regulačním opatřením a tak i ve vilové části Břevnova najdeme domy stavěné podle jednotného urbanistického plánu. V tomto plánu křížení jednotlivých ulic dávala vzniknout zajímavým náměstíčkům se symetricky postavenými domy, v parteru s hostinci, koloniály, trafikami a dalšími obchody. Při návštěvě této části Břevnova můžeme dodnes vidět (pokud nedošlo k nevhodným novodobým stavebním zásahům), že se většinou jednalo o typové domky - ať už řadové, či dvoj- nebo trojdomky, často postavené ve stylu rondokubismu (česká obdoba art deco). Solitérů je zde relativně málo anebo vzniklých v pozdější době. Krásný zelený rámec této břevnovské vilové čtvrti vytváří park Ladronka s nevšedními výhledy na Prahu.
 
V jednoduchosti je krása, symetrické typové rondokubistické dvojdomky... 

Břevnovské secesní činžovní domy

Břevnov se vyznačuje prostou krásou nádherně zachovalých a dnes už většinou i zdařile rekonstruovaných secesních domů maloměstského periferního charakteru, které nás však na rozdíl od vyhlášených secesních skvostů v centru dokážou uchvátit svým venkovským charakterem, který umocňuje útulnost břevnovských ulic. Zajímavé je, že převládají jednoznačně činžovní domy ve stylu geometrické secese - najdeme tady jen velmi málo rostlinných motivů.
 

Tejnka

V horní části Břevnova, v okolí ulice Za Strahovem, nalezneme krásně zachovalou vesnickou zástavbu bývalé osady Tejnka uprostřed moře bytových domů. Je to dnes skoro zázrak, že se na takto exponovaném místě v Praze 6 blízko Pražského hradu podařilo zachovat starou vesničku - v místech, kde jsou žádané pozemky a probíhá i rozsáhlá výstavba nových bytových domů. Stalo se tak i díky občanské iniciativě "Sdružení Tejnka", které přispělo i k vyhlášení památkové zóny v roce 2003.