Praha zelené město

Praha zelené město
Praha je město plné přírody

čtvrtek 24. dubna 2014

Kolonie Za Horou

Tato nouzová kolonie vznikla za první republiky jako jedna z mnoha na území Velké Prahy, a to přímo na její hranici, jak připomíná i budova bývalého akcízu (výběru potravní daně) naproti restauraci "Za Horou". Stavby byly provizorního charakteru a vznikaly živelně na ne příliš žádaných pozemcích na severním svahu v údolí Rokytky, bez dopravního spojení, kdy nejbližší tramvajová zastávka byla až U Kříže (dneska Spojovací). Bydleli tady hlavně nezaměstnaní dělníci, kteří neměli peníze na placení nájemného v činžovních domech.


středa 23. dubna 2014

Kvíz - poznejte neznámá zákoutí Prahy



Nemáte program na večer?

Potřebuje motivovat partnera k  činnosti?

Chcete nenápadnou formou vzdělat svůj méně kulturní protějšek?

Nabízím vám novou formu milého naučně-hravého kvízu, kterou si brzy oblíbíte!

Jako bonus získáte tajenkou informaci spojenou s touto oblastí. Písmenka pro tajenku nasbíráte prostřednictvím správných odpovědí.

Ti důslednější mi mohou poslat autentickou fotku krásy s „pražským betlémem“ .

Info na závěr: uvědomte si, že to nejdůležitější je zmíněno tučným fontem.

Vytiskněte si svůj pracovní list a odemknětě zlatými klíči zámek od tajenky.

 

pondělí 14. dubna 2014

Kolonie Malvazinky


Kolonie Malvazinky je na rozdíl od jiných kolonií trochu tajuplná tím, že o ní nejsou dohledatelné téměř žádné materiály nebo zdroje. A ty co existují, si protiřečí, takže její vznik a historie se poněkud ztrácí v mlhách. Proto jsme zvolil metodu průzkumu dotazovaním těch nejstarších obyvatel, které jsem uviděl při práci na miniaturních zahrádkách, velkých jako dlaň. Jedna paní mě informovala, že se nejedná o dělnickou kolonii, jak se mnohdy uvádí, nýbrž o kolonii obecní.


neděle 13. dubna 2014

Přehled zdrojů




Ryska Petr , Bakalářská práce, Význam architektury meziválečné Prahy pro cestovní ruch, 2007

Broncová Dagmar. (Ed),Kniha o Praze 8, editor  , MILPO, Praha 1996;

Augusta, Pavel,(Ed), Praha 8 křížem krážem, D. Broncová a kol. MILPO MEDIA 2008;

Pešta Jan, Encyklopedie českých vesnic, díl.I, , Libri, 2003;

Augusta, Pavel,(Ed)Kniha o Praze 10,  MILPO, 1997;

Augusta, Pavel,(Ed)Kniha o Praze 15, MILPO, 1998

Broncová Dagmar (Ed.),Kniha o Praze 5, ,MILPO, 1996;

Augusta, Pavel,(Ed), Kniha o Praze 13 a okolí,  MILPO, 2000;

Krejčí Petr, ,(Ed) Slavné stavby Prahy 10, ed. , FOIBOS, 2009;

 Augusta, Pavel,RNDr. , Kniha o Praze 6, MILPO, 1999

 Augusta, Pavel,RNDr. (Ed.), Nová Kniha o Praze 3, MILPO, 1998

Čapek,Karel,Obrázky z domova,Československý spisovatel, 1959

Československá vlastivěda, díl IX, Technika, pod protektorátem

Masarykovy Akademie Práce, » SFINX « Bohumil Janda, Praha, 1929

Československá vlastivěda, díl VI, Práce, pod protektorátem Masarykovy Akademie Práce, » SFINX « Bohumil Janda, Praha, 1930

David, Petr, Soukup, Vladimír, 1111 památek a zajímavostí Prahy, Kartografie Praha, a.s. ve spolupráci s nakladatelstvím a vydavatelstvím Soukup & David, s.r.o., Praha, 2001

 Feierabend, Ladislav Karel, Politické vzpomínky, Atlantis, Brno, 1994

Honzík, Karel, Ze života avantgardy, Československý spisovatel, Praha, 1963

Houšková, Daniela, Hanspaulka II, Historie, Vzpomínky, Zajímavosti, nakladatelství Unicors ve spolupráci s klubem Hanspaulka, 2006, za přispění MČ Praha 6

Houšková, Daniela, Hanspaulka I, Historie, Vzpomínky, Zajímavosti, nakladatelství
Unicors ve spolupráci s Občanským sdružením Hanspaulka, 2005

Kohout, Michal, Templ, Stephan, Šlapeta Vladimír (Eds.), Praha architektura XX.století,
druhé, rozšířené vydání (v češtině první), Zlatý řez, s.r.o., 1998, dotisk 2002

Kovařík, Vladimír, Literární toulky Prahou, Albatros, Praha, 1980

Lukeš, Zdeněk , Praha Moderní, Velký průvodce po architektuře 1900 - 1950/ Historické centrum, nakladatelství Paseka, 2012

Lukeš, Zdeněk , Praha Moderní, Velký průvodce po architektuře 1900 - 1950/ Levý břeh Vltavy, nakladatelství Paseka, 2012

Morrell, Sydney, Viděl jsem ukřižování, 1938, Jota s.r.o, Brno, 2002

Motl, Stanislav, Mraky nad Barrandovem, Rybka Publishers,
vydání první, Praha, 2006

Neff, Vladimír, Královský vozataj, Československý spisovatel, Praha,
1969

Osada Baba, Plány a modely, Fakulta architektury Českého vysokého učení v Praze,
Praha – evropské město kultury 2000

Pacner, Karel, Osudové okamžiky Československa, druhé, doplněné vydání,
Albatros, Praha, 2001

Pasák, Tomáš, Zápasy primátora
JUDr. O. Klapky, Melantrich, Praha, 1991

Pasák, Tomáš, Pod ochranou říše, Práh, Praha, 1998

Staňková, Jaroslava, Štursa, Jiří, Voděra, Svatopluk, Pražská architektura,
Významné stavby jedenácti století, Praha, 1991

Svoboda, Jan E., Noll, Jindřich, Havlová, Ester, Praha 1919 – 1940,
Kapitoly o meziválečné architektuře, Nakladatelství Libri, Praha 2000

Škrábek, Josef, Včerejší strach, třetí, rozšířené vydání,
Nakladatelství Vyšehrad, spol.s r.o., 2006

Švácha, Rostislav, Od moderny k funkcionalismu,Odeon , Praha, 1985

Templ, Stephan, Baba, Osada Svazu čs. díla , Zlatý řez, Praha, 2000, německý originál Baba – die Werkbundsiedlung Prag, Birkhäuser, Basel, 1999

Veverka, Přemysl, Dvořáková, Dita, Koudelka, Petr, Krajčí, Petr, Lukeš,Zdeněk,
Slavné pražské vily, Druhé rozšířené vydání, Umělecká agentura Foibos a.s. a
Národní technické muzeum, Praha, 2005


Časopisy:

Šestka, Noviny městské části Praha 6, září 2004

Šestka, Noviny městské části Praha 6, září 2006

Šestka, Noviny městské části Praha 6, březen 2007




http://www.sokolhostivar.cz

Stará Hostivař v noci

Starou Hostivař jsme už podrobně poznali v samostatném článku. Teď si stejná místa, jen tak pro potěšení, projdeme při nočním osvětlení.


Podíváme se na hlavní památky...
 
..romantické uličky...
... i miniaturní domky

Novinkou pro nás křížek naproti budově staré školy

Stará škola a kostel

Umělecké kovářství
Měsíc nad Přibíkovou ulicí


Reliéfy Quida Rosenheima v záři "plynových" lamp

"Malá Strana"

Pohledu od Toulcova dvora dominuje kromě kostela i budova staré školy

V uličkách 

Na návsi



Ulička Mezi Potoky

U fary


Domkářská ulička

U Botiče










úterý 8. dubna 2014

Staré Strašnice

Název čtvrti zní poněkud strašidelně, ale  když se podíváme na jeho původ, není to tak "strašné". Název Strašnice, čili "ves lidí" Strašnových, je od odvozen od osobního jména "Strašen", což bylo velmi praktické jméno, neboť umožňovalo jeho nositeli odstrašovat zlé démony.
Hledat dnes stopy Strašnic jako původní vsi, je ještě těžší než u Vršovic. Zůstaly tu zachovány jen dva původní objekty, protože komunisté celou starou čtvrť s krásnými statky v 70. a 80. letech vandalsky zbourali a nahradili paneláky.


sobota 5. dubna 2014

Petrovice

Petrovice se poprvé připomínají v roce 1352 a jejich dějiny byly také vždy směrodatné pro přilehlé Horní Měcholupy. Zajímavé je, že po spletitých vlastnických poměrech ves ve druhé polovině 15.století přechází do rukou Petrovských z Petrovic. Pak se zas majitelé střídali, v roce 1908 získává Petrovice majitelka průhonického panství hraběnka Silva - Taroucová  a tak byla do petrovického zámku přeložená ústřední kancelář průhonického velkostatku.

úterý 1. dubna 2014

Háje

Osada Háje byla v minulosti vždy spojena s jejich mateřskou obcí Hostivaří, která se dělila do několika dvorů. Původně  na místě dnešních Hájů býval také jen dvůr, ale i ten vznikl docela pozdě. Ještě na mapě Čech z roku 1720 je tady vyznačen jen les, který měl ale svůj význam - dal název budoucí obci. Vypadá to, že tu dvůr existoval už v 17.století. Na vojenské mapě, vydané o sto let později, bychom ale našli jen osadu bez dvora s názvem "Maly Hostivarz", dvůr byl tudíž za Marie Terezie rozparcelován a vzniklo malé sídlo podél svažité návsi, která měla spíš charakter širší ulice.



V 19.století se osada jmenovala Háj a zůstával stále velmi malá. Po zřízení obecních samospráv v roce 1850 byla osada začleněna do politické obce Hostivař. Podél cesty vedoucí u průčelí dvora začaly vyrůstat další domy, takže tu v roce  1898 bydlelo i s dvorem 168 lidí.

Žebřiňák v Kupeckého ulici

foto Roman Ožana

Zvláštní situace nastala po vzniku Velké Prahy v roce 1922 - bylo rozhodnuto, že se k Praze připojí Hostivař, ale bez osady Háje. Hostivařští při té příležitosti odmítli financovat výstavbu silnice z Hájů do (v té době) ještě mateřské obce. Háje se staly samostatnou obcí a za první republiky zažily kvůli blízkosti hlavního města velký rozvoj. Od roku 1923 do roku 1935 přibylo 88 nových domků (některé z nich byly ale jen provizorní stavby). Takže dohromady tu bylo 118 domů. Vznikl i satelit - Nové Háje - jihozápadně od obce. I když Háje byly v těsné blízkosti Prahy, elektřina sem byla zavedena až za protektorátu - v prosinci 1939. Těsně před připojením k Praze v roce 1967 se Háje připojily k Chodovu a společně s ním byly následující rok sloučeny s Prahou.

Co zbylo ze starých Hájů


Osada měla velké problémy s vodou, protože půda v okolí se skládala z břidlice a těžko se dala vůbec nějaká studna vykopat. Do těch starých většinou natekly různé příměsi, které něměly kam uniknout. V místě zvaném v Roklích bývala vyhloubená jáma zvaná "touň" , kde bývala kvalitní voda i v době sucha. Jediným rybníkem v Hájích býval obecní, který ležel pod obcí a tak se do něj dostávaly všechny nečistoty.


Hájecký rybník je napájený vodou z bývalého Hájeckého potoka. Jedná se o jediný rybník, který leží celý na katastru Hájů, jinak jsou tu jen cípky rybníků Šáteček a Vrah a malý pruh Hostivařské přehrady.


















Ve Starobylé ulici (která dnes už moc starobylá není) stojí kaple sv. Jana Nepomuckého, která byla postavena po roce 1841 a stávala v horní části mírně svažité návsi. Původní malý zvon byl roztaven za první světové války. Hájští se ale nedali, a pořídili si nový. Místní obyvatelé měli svoji kapličku vůbec rádi, tak třeba v padesátých letech si uspořádali sbírku a nechali ji opravit. Kaple je minimalistická, má podkovovitý půdorys o šířce 2 a délce skoro 2,5 metru.  Nad stavbou je válcovitá věžička, vysoká 4,5 metru, s okénky ve tvaru střílen.

 




Zajímavá věc se stala kapli v 70. letech - přemístila se v prostoru, aniž se hnula z místa. Celá stará náves byla totiž zbourána a na jejím místě byly postaveny paneláky a tak nyní kaple stojí na východní straně ulice. Nicméně tradice oprav kaple nebyla porušena a tak ji po "přesunu" nechali opravit znova. Kaple dnes svým okolím připomíná neméně nešťastnou kapli na bývalé návsi v Břevnově. V roce 1922 byly před kaplí vysázeny dvě památné lípy. Ta vlevo u vchodu na památku vzniku republiky a ta vpravo na památku vzniku samostané obce Háje.
 









Nejvýznamnější budovou obce byl vždy stejnojmenný dvůr, který byl ke konci 19. století přestavěn novogoticky, což už dnes není vidět


Stará brána zdobená iniciálami majitele byla zbouraná a místo ní jsou obyčejná kovová vrata, obytná budova vlevo od ní ztratila svoji původní střechu v tyrolském stylu a novogotické prvky

Pomník obětem druhé světové války před hájským dvorem



Největší změnu do poklidného života obce přinesla výstavba sídliště Jižní Město. Kvůli výstavbě metra byla úplně zlikvidovaná samostatná osada Nové Háje a při stavbě sídliště utrpěla původní ves Háje obrovskou škodu. Nejen, že byla obestavěna panelákovou hradbou, ale socialističtí plánovači se rozhodli zbourat  přímo nejstarší jádro obce včetně svažité návsi, ze které byla ponechána jen kaplička. Všechno ostatní nahradily paneláky, byť i ne tak vysoké jako na sídlišti. Z celé vsi tak vlastně zůstala jen okrajová zástavba s menšími domky z první republiky, ale většinou různě přestavovanými a nastavovanými a všude kolem a uprostřed jen paneláky.

Vpředu dvůr, nalevo původní jádro obce - zbourané a nahrazené paneláky, vpravo původně okrajová zástavba obce - jediné co zůstalo


Zbouráním centra starých Hájů skončilo i pořádání tradiční společenské události - pouťových zábav - v hostinci U Chvátalů na návsi a později u Jelínků na nároží u hlavní silnice.
Zachované jednoduché a úsporné prvorepublikové domky





Ovšem jeden tehdejší počin byl pozitivní - dostavba starých Hájů řadovými rodinnými domky velmi hezky umístěnými mezi Hostivařským lesoparkem, Hostivařskou přehradou a místními rybníky. Je tu opravdu krásné bydlení v přírodě v dosahu metra.

Hostivařská přehrada - levý výběžek (mimo samotnou špičku) s nudistickou pláží patří do katastru Hájů


Malý rybník před vchodem do areálu  hostivařského koupaliště, les za rybníkem a paneláky už jsou hájecké


Když projdeme ze sídliště podchodem pod ulicí Mírového hnutí...

 
...ocitneme se rázem v jiném světě Hostivařského parku s mini-zoo...  

...i když s paneláky na obzoru  

 Vstup do Hostivařského lesopararku u bývalého obecního rybníka
 
Na jihozápadním okraji Hájů najdeme nejen Milíčovský dvůr,  Milíčovské rybníky a Milíčovský les, ale i uměle vytvořený (navršená zemina ze stavby metra) Milíčovský vrch. Bývala tu i myslivna Český Milíčov. Vše souvisí se zaniklou vesnicí Milíčov, jejíž pojmenování se úplně nepodařilo rozluštit, prototože osobní jméno Milíč se používalo ve středověku, kdežto o vsi Milíčov se našla jen jedna jediná zmínka v roce 1727, kdy se prostě konstatuje, že všichni obyvatelé vsi již vymřeli. A tak tu zůstal jen dvůr, doložený už v roce 1403. V roce 1844 se obytná budova dvora uvádí jako zámeček, s kterým se ale ve 20. století příliš nemazlili a nahradila ho novostavba.




 

Dvůr Milíčov býval samotou patřící rovněž k Hostivaři, zajímavé je že na přelomu 19. a 20. století tu bydlelo 33 obyvatel - asi všechno zaměstanci statku.

 
 Vděčným cílem vycházek obyvatel a jejich dětí je chov domácích zvířat ve výbězích u statku





 
 
Vstup do Milíčovského háje od dvora
 
V těchto místech probíhá hranice mezi Háji a Újezdem
 
Pohled od Milíčovského rybníka směrem na Háje
 
Rybník se zajímavým názvem Vrah. Do Hájů patří severní břeh s rybářskými pramicemi
 
Vrah má jako jediný z Milíčovských rybníků i svůj ostrůvek 
 
Poezie betonu - dominantou sídlištních Hájů je věžák s hodinami a atmosféru dotvářejí průduchy do metra
 
Spleť mostů

Centrum sídlištních Hájů v odlescích zapadajícího slunce a pod dozorem Měsíce

Brutální obchodní centrum

Kdysi slavní kosmonauti Gubarev a Remek, po nichž se jmenovala i stanice metra, vypadají jako by jim byla zima

Okrajové části sídliště nedaleko Milíčovských rybníků nabízejí příjemné bydlení v zelení...

... v nízkopodlážních paneláčcích