Praha zelené město

Praha zelené město
Praha je město plné přírody

úterý 22. října 2013

Velký Břevnov a klášter sv. Markéty

Velký Břevnov je pro mě dost smutný úkol - popisovat ho i fotit. Celý byl zbořen v 70. letech 20.století. Je to obrovská škoda, protože až do své likvidace se jednalo o vzácně zachovanou vesnickou náves a staré centrum Břevnova. I když byl povýšen na město, neměl vlastně nikdy náměstí a stará břevnovská náves plnila tuto úlohu s názvem Břevnovská ulice až vlastně do konce. V prodloužení Břevnovské směrem k Bělohorské ulici přibylo později ve 30.letech i kino s původním názvem Ideál, později Radost. Na vlastní návsi byly krásně zachované statky i starobylý hostinec "U Kotoučů".


Z původní návsi zůstala jen kaplička, která smutně stojí mezi zachovanými kaštany, obklopena paneláky


Tak vyhlížela břevnovská náves před zbouráním, dnes by to byl unikát
(zdroj: http://www.fotohistorie.cz)

Při poznávání Velkého Břevnova s klášterem nám může pomoci mapa:


Z celé vsi Velký Břevnov zůstal mimo kapličku zachován ještě tento domek se šindelovou střechou...

...který nás svým venkovským vzhledem...

...na chvíli přenese do atmosféry starého Břevnova...

...ale všudypřítomné paneláky se tlačí i na něj


Zahrada za domkem, vzadu uprostřed barokní gloriet Josefka ležící už v klášterní zahradě

Ještě několik původních domků se krčí přitisknuto ke klášterní zdi, při prohlídce této trošky zbylé zástavby si uvědomíme, jak krásně by mohl dnes starý Břevnov po rekonstrukcích vypadat, kdyby nebyl vandalsky zničen

Paradoxně dnes ze starého Břevnova zůstala nejlépe zachována jeho novější část - činžáčky z konce 19. a začátku 20. století - na obrázku fronta domů na západní straně ulice Na Zástřelu (na protější straně je bohužel socialistická budova VŠ kolejí)...


...mezi nimiž vyniká krásně opravený secesní dům

V Radimově narazíme na klasicistní dům, který by mohl klidně stát i na Malé Straně


O kousek výše nad ním je dům ve stylu holandské neorenesance s opravenou fasádou


Detail


Tento dům zůstal jako jeden z posledních ze staré zástavby na malém trojúhelníkovém náměstíčku tvořeném vidlicí ulic Radimova a Na Petynce. Tím pádem byl svědkem natáčení jednoho z dílů filmového seriálu "Hříšní lidé města pražského" a sice "Pěnička a Paraplíčko", kde jsme kromě rady Vacátka v podání Jaroslava Marvana,  mohli vidět v titulních rolích Radoslava Brzobohatého a Jiřinu Bohdalovou. Na rohu domu jsou zachovány pozůstatky zdobených držáků na plynové lampy.


Pohled do dvorů činžovní čtvrtě starého Břevnova


Alej od bývalého Velkého Břevnova ke klášteru

Břevnovský klášter za podzimního soumraku... 


...uprostřed jubilejního 20. Břevnovského posvícení

Hlavní branou vstupujeme do klášterního areálu

Než se pustíme do jeho průzkumu, věnujeme z klášterního ochozu ještě letmý pohled na pouť v přilehlém parku



Klášter sv. Markéty v Břevnově je nejstarší a dodnes činný mužský klášter u nás. Klášter byl založený už roku 993 a byl původně celý dřevěný. Ale už v 11. století tu byl postaven románský kostel a krypta, kterou je možné v podzemí pod dnešním kostelem navštívit. Dnešní barokní budovy  kláštera včetně chrámu sv. Markéty, nového  konventu a prelatury pocházejí převážně z let 1708 - 40 a jsou z dílny Kryštofa Dientzenhofera.



Uvnitř kláštera jsou kupodivu i úzké uličky

V podvečer je na klášterním nádvoří snad nejromantičtější atmosféra


Pod chórem kostela byla při archeologickém průzkumu z let 1965–1968 odkryta část zdiva a podlaha krypty trojlodní románské baziliky z poloviny 11.století. Basilika sv. Markéty nad ní pochází z doby baroka. Byla zbudována podle plánů architekta Kryštofa Dientzenhofera a byla také pod jeho stavebním dozorem. Interiér chrámu působí na návštěvníka mocným dojmem, vyvolaným protínáním konvexních a konkávních barokních křivek. Vnitřní zařízení a výzdobu kostela navrhl Kryštofův syn  Kilián Ignác Dientzenhofer. 


Na kůru jsou cenné barokní varhany

Nádvoří se slunečními hodinami

Čerstvě rekonstruované interiéry


V klášteře jsou fresky a štuky od bratří Asamů, velkolepý Tereziánský sál a cenná knihovna

V dolní části  zahrady je opatský letohrádek Vojtěška postavený nad pramenem potoka Brusnice. Nad vlastním pramenem se nachází gotická křížová klenba, jediný pozůstatek někdejšího gotického kláštera.



Prospekt klášterní kaskádové zahrady s nedávno rekonstruovanou oranžerií, sadem, habrovým špalírem a loubím, stejně jako dva rybníky, pocházejí z první poloviny18.století. Klášterní zahrada si až do současnosti podržela prvky barokního uspořádání. Podle dostupných informací kompozici navrhl Kilián Ignác Dientzenhofer. Terasovitě uspořádaná zahrada má v severní části rozsáhlý sad, kde jsou ovocné stromy staré i 120 let. V západní části stojí kaple s názvem Lazarka, nad pramenem potoka Brusnice pavilon Vojtěška, u které stojí dva mohutné buky lesní. Na opačné straně parteru stojí barokní gloriet Josefka. Cesty v prostoru mezi nimi lemují habry.


Nekonečná cesta vedoucí mezi habrovými stěnami od Vojtěšky ke glorietu Josefka jakoby symbolizovala cestu k věčnosti

Klasicistní domek v západní části zahrady



Dva buky u  vstupního schodiště na terasu oranžerie - jeden dole úzký a nahoře široký a druhý v obráceném pořadí symbolizují ženský a mužský prvek

Pohled na konvent z terasy oranžérie

Oranžerie, ze které se zachovaly jen trosky prostřední části a štítové zdi byly obnoveny podle dobových plánů z roku 1945

Interiéry rekonstruované oranžerie se dnes využívají pro pořádání uměleckých výstav





Pohled ze vstupních dveří oranžerie přes fontánu na klášter

Jelikož se jedná o nejstarší mužský klášter v Čechách, musí tu být nejstarší i pivovar. Pivovar byl založen ve stejném roce jako klášter - takže už v roce 993 jako součást jeho hospodářského zázemí.  Pivovar byl v roce 1889 zrušen hlavně z důvodu nedostatečné kapacity sklepa a objekt od Kiliána Ignáce Dientzenhofera byl nešťastně zbourán při rozšiřování Patočkovy ulice v roce 1953. Na tradici pivovarské výroby navázala roku 2011 společnost "Břevnovský klášterní pivovar sv. Vojtěcha" a pivovar umístila v barokní budově bývalých stájí. Místní pivo můžete ochutnat v klášterním šenku, nabízejícím jídla z tradiční staročeské kuchyně. Otevřené krbové ohniště a autentické předměty podtrhují rustikální dojem. K vybraným pochoutkám vám načepují světlé i tmavé pivo Benedikt 11% tmavý, Benedikt 20% světlý i světlý Klášter 11% z pivovaru Klášter.

V klášterním šenku vlevo před branou se nám snadno může stát, že se zdržíme a klášter opouštíme až za soumraku


Žádné komentáře:

Okomentovat