Praha zelené město

Praha zelené město
Praha je město plné přírody

pátek 31. května 2013

Dolní Žižkov



Žižkov – jedna z nejsvéráznějších čtvrtí Prahy, co už o ní bylo napsáno knih i vydáno fotografických publikací. Žižkováci vždy byli na svoji čtvrť hrdí a nazývali ji Republika Žižkov, což bylo i patřičně označeno na hraničních domech čtvrti. I dlouho po připojení k Praze se místní obyvatelé pokládali nikoliv za Pražáky, ale za Žižkováky. Žižkov, založen na východě města, byl vždy čtvrtí pro chudší vrstvy. Ale spletenec ulic, dvorků a pavlačí měl své kouzlo tím, že se život odehrával na veřejných prostranstvích a vytvářel tak zajímavé společenství lidí.  Žižkov prý má i největší počet hospod na obyvatele na světě.........
Mezi lidmi se dřív Žižkovu říkalo Žižkaperk z německého Žižkaberg. V době protektorátu  ale nacisté čtvrť oficiálně pojmenovali Veitsberg čili Vítkov, asi pro ně  v té době Žižka nebyl přijatelný. Žižkov vznikl v roce 1875 rozdělením obce Královské Vinohrady na dvě části - Královské Vinohrady I. (pozdější Žižkov) a Královské Vinohrady II. (pozdější Vinohrady). V roce 1877 byly Královské Vinohrady I. přejmenovány na Žižkov, který byl v roce 1885 povýšen na město a v roce 1922 začleněn jako Praha XI do nově vytvořené Velké Prahy. Žižkov je téměř celý na území městského obvodu Praha 3 i stejnojmenné městské části, jen malé kousky zasahují na Prahu 8 a 10.
 
Novorenesanční žižkovská radnice byla postavena v letech 1889 - 1890 podle plánů architekta Jana Šimáčka a slavnostně otevřena při zahájení Jubilejní výstavy 14. 5. 1891.


Tři dominanty Žižkova - novogotický trojlodní kostel sv. Prokopa od architekta Josefa Mockera vysvěceného v roce 1903, novorenesanční budova gymnázia Sladkovského let 1898-99 a Žižkovská věž.


Barokní kostel sv. Rocha - prvotním důvodem ke stavbě původně morové kaple u nově zřízeného pohřebiště v roce 1682 byla epidemie moru v Praze. I poté plnil kostel funkci hřbitovního kostela a od roku 1839 funkci kostela farního.

Příkré, úzké ulice i zeleň Vítkova

Staré žižkovské dvory a pavlače





Nové žižkovské dvory a pavlače


11 komentářů:

  1. http://www.facebook.com/pages/Na%C5%A1e-Praha-3/182429681780191?sk=photos_albums

    OdpovědětVymazat
  2. A které té části se tedy říkalo Dolní Žižkov? Existuje/existovalo něco jako Horní Žižkov? Nebo dnes je to prostě Žižkov a jen kdysi se mu říkalo Dolní Žižkov?

    Marti

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky za komentář. Původně se Dolní Žižkov nazýval a říkalo se mu jen Žižkov ,ale později se Žižkov značně rozšířil( o Jarov ,kolonii Domov ..) a právě kvůli té velké rozloze se pro lepší porozumění , začalo té staré části Žižkova říkat Dolní Žižkov (bylo jasné ,když se řeklo ,že někdo bydlí třeba na Jarově ,ale název Žižkov neoznačoval konkrétní oblast ,pouze celou čtvrť). Pojem Horní Žižkov neexistuje ,protože další jednotlivé části čtvrtě Žižkov měly svoje vlastní jméno. Dolní Žižkov se bere od Ohrady a od Olšanského náměstí směrem dolů k centru Prahy . Dodnes řada místních používá pojem Dolní Žižkov.

      Vymazat
    2. Předchozí odpověď není zcela přesná, "Žižkov" je název "čtvrti" tak jako Karlín, Nusle atd. a nemá nic společného s admistrativním dělením. Díky změně administrativního dělení zákonem z r. 1960 se pod m.č. Praha 3 dostaly i přílepky v podobě části Vinohrad, zmiňovaný Jarov atd. Dřívější Praha XI. zahrnovala právě jen "čtvrť" Žižkov a tak ji také "ortodoxní" Žižkováci chápali: kdo bydlel na Jarově, jednoduše nebyl Žižkovák a nebylo třeba rozlišovat. A když to potřebné bylo, rozlišovalo se mnohem detailněji místními i lidovými názvy: na Ohradě (jen vlastní křižovatka), na Pražačce (i když je to jen kousek a na dohled od Ohrady, není to totéž!), Na Parukářce, "v ďolíku" (roh Olšanské a Želivského; dnes je zde budova telekomunikací), v Kapslovně (část Parukářky), u Rybníčku (Olšanské nám.) apod. Kromě pojmu "Dolní ˇŽižkov", jsem se setkal i s označeními "Starý Žižkov" (ve významu, v němž předchozí odpovídající užívá 'Dolní Žižkov'), "Horní Žižkov" (oblast nad Ohradou), "Nový Žižkov" (nová poválečná výstavba nad Ohradou). Samotné "Dolní Žižkov" jsem pak vždy slýchal pro oblast od Komenského nám. přes Prokopovo nám., Kostnické nám. až po křižovatku Bulhar (výstižné, ulice tam vedoucí jsou většinou pěkně strmé).
      (P.S.: narodil jsem se na Žižkově a prožil celé mládí, protože se zde narodil i můj otec a s maminkou zde prožili celý život)
      Kontakt (jen pro případné seriózní dotazy): esalix@seznam.cz

      Vymazat
    3. Děkuji za obsáhlý a podrobný rozbor. já jsem samozřelmě neměl co se týká "Dolního Žižkova" na mysli administrativní dělení - ale upřesnění v rámci velkého katastrálního území Žižkov ve smyslu , že se jedná o "starý Žižkov:" níže položený, chtěl jsem ho tímto odlišit od nové, výše položené části, vím ale, že se někdy název Dolní Žižkov užívá jen od Komenského náměstí níže, ale přesné hranice tady neexistují,jenom se tomu tak říká. Název"Starý Žižkov "třeba někdo užívá častěji než "Dolní".. Já pro změnu bydlel dlouho na Jarově (takže nepravý Žižkovák:)), a tam jsme "Dolní Žižkov " používali právě pro tu starou část, protože se jezdilo dolů směrem do "Prahy", a název "Starý Žižkov" jsme pro změnu neužívali, zase tak "starý" pro nás nebyl:) Jak ale říkám , múže být věcí názoru a diskuse. Ještě k té Praze XI., nebyl v ní jen Žižkov, byl v ní sice nejdůležitější a sídlem obvodního úřadu, ale nebyl tam sám, patřily tam I Hrdlořezy a Malešice: , V článku Hrdlořezy má I fotku cedule s tímto označením, nebo viz. : http://cs.wikipedia.org/wiki/Praha_XI

      Vymazat
  3. moc prosím : kde přesně je ta "kubistická moderna" z poslední fotky ?! ( a jinak moc díky za tip )

    OdpovědětVymazat
  4. Měl Žižkov své vlastní centrum? Jsou např. budovy ve středu Žižkova vyšší než budovy ve směru na původní čtvrti - centru Prahy?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. vlastně neměl, původně tu totiž byly jen rozházené usedlosti ve vinicích a ovocných sadech. Potom to byla součást Královských Vinohrad, a dál veškerá zástavba vznikala živelně, bez jakéhokoliv urbanistického plánu, ten se objevil až když bylo pozdě. Takže veřejné budovy vznikaly na místech, které jen vyzbyly - kostel byl jinde než radnice. Když stavěli radnici , tak to dokonce místní kritizovali slovy: Kdo to kdy viděl aby se radnice stavěla v kopci na svažitém pozemku. Žižkov byl předměstím, takže platí, že vyšší budovy jsou blíže k Praze, než ve středu Žižkova.

      Vymazat
    2. Děkuju za odpověď. :)

      Vymazat