Praha zelené město

Praha zelené město
Praha je město plné přírody

středa 30. října 2013

Střešovická romantika

Jižní svah Střešovic na vás dýchne atmosférou pražského předměstí z doby před sto lety, jakoby se tu zastavil čas. V ulici Na Petynce vás přivítá řada krásně barevných dvoupatrových činžovních domů ve stylu geometrické secese z počátku 20. století.


pondělí 28. října 2013

Hostavice v zimě

Poznali jsme letní Hostavice s jejich neuvěřitelně krásnou přírodou, snad v Praze nejpestřejší. Pojďme se do Hostavic podívat i v zimě, v čase sněhu a mrazů, ale i dočasné únorové oblevy, nechme se unášet atmosférou místa a užijme si pestré palety barevných odstínů, kterými příroda tuto krásnou čtvrť obdařila.

Přírodní rezervace Na Pískovně s hnízdišti ptactva na protějším břehu
(rozklikněte fotky pro lepší rozlišení)

úterý 22. října 2013

Velký Břevnov a klášter sv. Markéty

Velký Břevnov je pro mě dost smutný úkol - popisovat ho i fotit. Celý byl zbořen v 70. letech 20.století. Je to obrovská škoda, protože až do své likvidace se jednalo o vzácně zachovanou vesnickou náves a staré centrum Břevnova. I když byl povýšen na město, neměl vlastně nikdy náměstí a stará břevnovská náves plnila tuto úlohu s názvem Břevnovská ulice až vlastně do konce. V prodloužení Břevnovské směrem k Bělohorské ulici přibylo později ve 30.letech i kino s původním názvem Ideál, později Radost. Na vlastní návsi byly krásně zachované statky i starobylý hostinec "U Kotoučů".


Z původní návsi zůstala jen kaplička, která smutně stojí mezi zachovanými kaštany, obklopena paneláky


neděle 20. října 2013

Baba


Osada Baba je skutečný pojem nejen v dějinách české, ale i evropské funkcionalistické architektury. V dnešní době je to vlastně soubor ojedinělý, protože obdobné soubory ve Vídni a v Německu byly poškozeny v době 2. světové války. 


Světový unikát


Kolonie Za Mostem

Tato  nouzová kolonie vznikla za první republiky jako jedna z mnoha na území Velké Prahy. Kolonie Před Mostem (viz. článek o Hrdlořezích) a Za Mostem se nacházely v době svého vzniku na území Hrdlořez  a kolonie Za Horou v Hloubětíně. Později byla i kolonie Za Mostem překatastrována do Hloubětína. Stavby byly provizorního charakteru, vznikaly živelně, a to na ne příliš žádaných pozemcích na severním svahu v údolí Rokytky, bez dopravního spojení, kdy nejbližší tramvajová zastávka byla až U Kříže (dneska Spojovací). Bydleli tady hlavně nezaměstnaní dělníci, kteří neměli peníze na placení nájemného v činžovních domech. Domy neměly obvyklá čísla popisná, ale zvláštní čísla pro nouzové stavby s označením názvu kolonie. Dnes mají většinou jen zelená evidenční čísla jako objekty neurčené pro trvalé bydlení. Až v poslední době dostávají nově postavené nebo přestavěné domy popisná čísla a kolonie se pomalu mění z původně chudinského slumu na docela hezkou vilovou čtvrť v přírodním rámci. A tak tady v dnešní době můžete vidět zajímavou směsici, kdy vedle sebe stojí developersky postavené úhledné řadové domky holandského typu a hned vedle originální chudinské příbytky.
 Staré červené číslo pro nouzovou stavbu, které prozrazuje, že byla původně kolonie Za Mostem v Hrdlořezích, a nové evidenční zelené číslo

pátek 11. října 2013

Klánovice

Klánovice uprostřed největšího pražského lesa zvaného Vidrholec jsou mezi okrajovými pražskými čtvrtěmi výjimkou ve všech směrech. A to nejde jen o to, že mají nejčistější životní prostředí z celé Prahy, což shodně tvrdí všechny emisní mapy. Návštěvníka nejvíc překvapí to, co by v jedné z nejvzdálenějších čtvrtí od Prahy vůbec neočekával, a sice jako by se najednou ocitnul v některé luxusní vilové čtvrti někde na Praze 6 a přitom zároveň v lesním městě. Vily se skrývají na velkých parcelách za vzrostlými borovicemi, které na nás působí dojmem, že jsme vůbec neopustili les. Na hlavní třídě máme pocit, že jsme na promenádě nějakého lázeňského města se stromořadím s cukrárnami, zahradními kavárnami a parky. Přitom hned přiléhlá obec Šestajovice už za hranicemi Prahy (které zde dost netradičně procházejí přímo prostředkem ulice)  je obyčejná vesnice s věncem živelné satelitní  zástavby, která mnohonásobně přerostla původní ves. Jak je tedy možné, že sousední Klánovice jsou založeny na pravidelném šachovnicovém půdorysu amerických měst s velkými parcelami a spoustou vzrostlé lesní zeleně a nemají ani žádné původní vesnické jádro?
Musíme se vrátit do 19. století, do doby, kdy v Čechách díky velkému rozvoji průmyslu vzniká nová bohatá vrstva obyvatelstva a módou se stává budování letních vil k trávení volného času mimo město. Nového módního trendu chytře využívá i Václav Klán ze Šestajovic, skupuje pozemky v lese Vidrholec a rozparcelovává ho pro účely výstavby vil pro letní bydlení. Tak vzniká  vroce 1878 nová osada, které dal i své jméno a staví se tady  nádherné vily v romantizujícím, neorenesančním i neobarokním duchu.

V této romantické vile je dneska dětský domov

čtvrtek 10. října 2013

Ladronka

Praha 6 a Praha 5 mají na svém území největší počet zachovaných usedlostí z celé Prahy. Ta jimi byla dřív obklopena ze všech stran. Některé usedlosti jsou jen viniční domky, jiné velké statky a  ještě další dokonce malými zámečky, někdy i s krásnými parky a rybníky. Proto putování po pražských usedlostech začneme symbolicky na hranici Prahy 6 a 5 v Břevnově u zdařilé rekostrukce usedlosti Ladronka.

Odkud se vlastně vzal tenhle zajímavý název usedlosti s přilehlým obrovským parkem? Kdysi se v těchto místech rozkládaly velké vinice, které koncem 17. století zakoupil italský hrabě Filip Ferdinand de la Crone (čili česky hrabě F.F.z Koruny). Pro lid tehdejší doby bylo však jeho cizokrajně znějící jméno moc komplikované a tak mu začali říkat Ladrone, odtud vznikl i místní název Ladronka. No ale jak už to obvykle bývá, jeden výklad pro badatele v oblasti historických věd nestačí a tak jiný výklad odvozuje název z italského slova "ladrone", což česky znamená lupič. Hrabě místo proslavil tím, že zde nechal postavit zájezdní a ubytovací hostinec, který se nacházel při poutní cestě z Lorety do Hájku, takže značně prosperoval. V 19.století už lidé na poutě tolik nechodili a tak začal prosperovat méně, proto byl přeměněn na pronajímanou zemědělskou usedlost, aby aspoň něco vydělal. Ale nebyla to žádná sláva a tak usedlost v roce 1922 převzalo hlavní město Praha a rozdělilo jí na skromné byty pro chudinu, což jejímu stavu prospělo ještě méně a objekt zdařile chátral. Ačkoliv byl už v roce 1964 prohlášen kulturní památkou, podařilo se ho v sedmdesátých letech nakonec zdevastovat tak, že už sloužil jen jako sklad. Na začátku devadesátých let usedlost obsadili squateři s cílem vybudovat v jejích prostorách centrum nekomerční kultury, které se zaměřovalo na alternativní a okrajovou subkulturní scénu. Squateři zde v rámci svých omezených možností pořádali výstavy, diskusní setkání, přednášky, divadelní představení i koncerty až do konce roku 2000, kdy byli násilně vystěhováni. Následovala rozsáhlá rekonstrukce celé usedlosti včetně přilehlého parku a v roce 2005 tady bylo otevřeno kulturně-společensko-sportovně-gastronomické centrum celopražského významu. Rekonstruovaná Ladronka získala několik architektonických ocenění - například Stavba roku 2006. Ladronka jako usedlost se stala i s okolním rozsáhlým parkem místem pro všechny generace a všechny směry vyžití ve všech ročních dobách.


Praha 1

Hradčany
--> Vilová čtvrť na hradebních baštách

Malá Strana
--> Malá Strana - III. pražská čtvrť
--> Noc kostelů na Malé Straně
-->
Plynové lampy na Malé Straně

Nové Město
--> Nové Město Pražské - II. pražská čtvrť
--> Václavské náměstí
--> Noc kostelů na Novém Městě
--> Historické uličky a průchody Nového Města
--> Horní Nové Město


Staré Město
--> Staré Město Pražské - první v království
--> Noc kostelů na Starém Městě
--> Historické uličky a průchody Starého Města
--> Haštalská čtvrť

Praha 2

Nové Město
--> Nové Město Pražské - II. pražská čtvrť
--> Václavské náměstí
--> Noc kostelů na Novém Městě
--> Historické uličky a průchody Nového Města
--> Horní Nové Město


Nusle
--> Pražské La Defénse

v přípravě Tradiční pražská čtvrť Nusle


Vinohrady
--> Královské Vinohrady - dobrá adresa
--> Riegrovy sady a okolí


Vyšehrad
--> Město pod pevností

Praha 3

Vinohrady
--> Královské Vinohrady - dobrá adresa
--> Riegrovy sady a okolí

Žižkov

Praha 4

Háje
--> Háje

Hodkovičky
--> Zátiší

Krč
--> Dvě Krče
--> Dolní Krč
--> Horní Krč
--> Pražská La Defénse
--> Zelená Liška

Připravuje se  Zahradní čtvrť


Michle
--> Stará Michle
--> Pražské La Defénse
--> Kolonie Na Slatinách a Obecná škola
--> Vršovická vodárna v Michli

Nusle
--> Pražská La Defénse
--> Farmářské trhy v pražské La Defénse

v přípravě Tradiční pražská čtvrť Nusle

Újezd
--> Pes na ledu Milíčovského rybníka


Záběhlice
--> Zahradní Město

Praha 5

Hlubočepy
--> Staré Hlubočepy
--> Terasy Barrandov - areál nostalgických vzpomínek
--> Zašlá sláva plaveckého bazénu pod Barrandovem

Jinonice
--> Butovice
--> Staré Jinonice

Motol
 -->Starý Motol
--> Vilový Motol

Smíchov
--> Buďánka
--> Kolonie Malvazinky
--> Na Březince
--> Park Na Skalce a Doubková
--> U Nikolajky

Stodůlky
--> Staré Stodůlky
--> Stodůlky - Háje
--> Večerní sídliště Velká Ohrada
--> Velká a Malá Ohrada



Třebonice
--> Třebonice
--> Chaby

Praha 6

Břevnov
--> Jak se stal Břevnov omylem městem?
--> Tejnka
--> Břevnovské secesní činžovní domy
--> Vilový Břevnov
--> Ladronka
--> Velký Břevnov a klášter sv. Markéty
--> Pás břevnovských usedlostí u potoka Brusnice
--> Šafránka

Bubeneč
--> Bubeneč - luxusní vilová a rezidenční část Prahy
--> Stará Bubeneč
--> Místodržitelský letohrádek
--> Císařský Mlýn

připravuje se Vilová čtvrť Bubeneč, Nová Bubeneč, Industriální Bubeneč

Dejvice
--> Jenerálka
--> Divoká Šárka
--> Baba
--> Hanspaulka

Hradčany
--> Vilová čtvrť na hradebních baštách

Liboc
--> Divoká Šárka

připravuje se Dolní Liboc, Horní Liboc

Střešovice
--> Ořechovka
--> Střešovičky
--> Střešovická romantika
--> Staré Střešovice

Připravuje se : Baterie

Vokovice
--> Divoká Šárka

Připravuje se Staré Vokovice

Praha 7

Bubeneč
--> Bubeneč - luxusní vilová a rezidenční část Prahy
--> Stará Bubeneč
--> Místodržitelský letohrádek
--> Císařský Mlýn

připravuje se Vilová čtvrť Bubeneč, Nová Bubeneč, Industriální Bubeneč

Troja
--> Rybáře

Praha 8

Bohnice
--> Staré Bohnice
--> Staré Bohnice v noci
--> Psychiatrická léčebna v Bohnicích
--> Socioterapeutická farma Bohnice
--> Sídliště Bohnice = sídliště rekordů
--> Nové Bohnice
--> Hřbitov chovanců Ústavu pro choromyslné
--> Zvířecí hřbitov

Čimice
--> Čimice

Libeň
--> Povodeň v Libni
--> Libeň Hrabalovská
--> Slovanka a Pod Slovankou
--> Libeňské židovské město
--> Střížkovská ulice v Libni

Střížkov
--> Ďáblický hřbitov na Střížkově
--> Park Přátelství
--> Starý Střížkov
--> Stanice metra Střížkov

Praha 9

Černý Most
--> Černý Most

Dolní Počernice
--> Dolní Počernice
--> Dolní Počernice v zimě

Hloubětín
--> Za Mostem
--> Kolonie Za Horou

Hostavice
--> Hostavice
--> Hostavice v zimě

Hrdlořezy
--> Hrdlořezy
--> Hrdlořezy v zimě

Klánovice
--> Klánovice

Kyje
--> Kyje


Libeň
--> Povodeň v Libni

Miškovice
--> Miškovice

Prosek
--> Park Přátelství

Střížkov
--> Ďáblický hřbitov na Střížkově
--> Park Přátelství
--> Stanice metra Střížkov
--> Starý Střížkov
 
Třeboradice
--> Třeboradice

Vinoř
--> Ctěnice

Praha 10

Hostivař
--> Stará Hostivař
--> Stará Hostivař v noci
--> Hostivař přednádražní
--> Hostivař tovární
--> Hostivař za tratí

Michle
--> Stará Michle
--> Pražské La Defénse
--> Kolonie Na Slatinách a "Obecná škola"
--> Vršovická vodárna v Michli

Petrovice
--> Petrovice

Strašnice
--> Kolonie Na Slatinách a Obecná škola
--> Staré Strašnice

Vinohrady
--> Královské Vinohrady - dobrá adresa
--> Riegrovy sady a okolí

Vršovice
--> Staré Vršovice

Záběhlice
--> Zahradní Město

středa 9. října 2013

Farmářské trhy v Pražské La Defénse

Nejen beton a sklo je pražská La Defénse. Na rozdíl od  té pařížské (alespoň doufám) tady přímo pod mrakodrapy najdeme pestrou směsici barev a vůní a všeho možného od květin až po koření. A co navíc - u všech stanků jen a jen usměvaví a přijemní prodavači a to každou středu až do Vánoc.

Kvalitní med se dneska sežene málokde

Stará Michle

Starobylá michelská ves se skládala ze dvou částí. První je Horní Michle s kostelem a farou na malém náměstíčku na náhorní planině. Druhou je Dolní Michle s mnoha velkými statky, mlýny, ale i židovskou synagogou dole v údolí podél Botiče. Šlo o ves  s dlouhou historií, neboť první zmínka o ní je už z roku 1185, kdy patřila Vyšehradské kapitule. Během 2. poloviny 19. století začal v souvislosti s rozvojem pražských předměstí a okolních vsí mizet zemědělský ráz vsi a začaly se objevovat první továrničky a výrobní závody. Na pozemcích těsně přiléhajících ke starobylé vesnici se začaly objevovat první činžáky městského střihu a rázu. V roce 1900 měla Michle už přes 600 obyvatel  a našli byste tu pivovar, mlýn, cihelnu, zpracování železa ale i zelinářství. Prudký rozvoj nastal za první republiky, ale asi ne jen k dobrému, protože kromě krásných činžovních domů ve stylu art deco podél Nuselské ulice, došlo na katastru Michle i ke vzniku rozsáhlých nouzových kolonií jako Trnkov, Slatiny, na Bohdalci. Mimoto vznikly i poměrně velké vilové čtvrti a to hlavně na svazích mezi Dolní a Horní Michlí a nad nouzovou kolonií na Bohdalci, což byla poněkud zvláštní kombinace zástavby. Vrch Bohdalec byl, jak psal Karel Čapek: "rozkrojen ve dví" aby tudy mohla být protažena železniční trať a vznikla charakteristická stavba pro tyto končiny - Michelská plynárna. Velká kolonie rodinných domků vznikla na Kačerově i s budovou  restaurace a kina, které bylo otevřeno až v době protektorátu. První republika hodně investovala do infrastruktury, aby podnítila zástavbu na doposud volných plochách, a tak docházelo k takovým paradoxům, že tramvaj třeba projížděla od Budějovického náměstí v ose dnešní Jihlavské ulice polemi a končila na malém náměstíčku u několika činžovních domů u dnešní restaurace ne-Smysl. Plány první republiky byly veliké, bohužel vše přerušila válka, a tak mezi rodinnými domky zůstalo spousta proluk, které byly v době socialismu doplněny nevzhlednými paneláky a značně tak narušily michelský genius loci. To se týká jak čtvrti rodinných domků Kačerov, tak i vlastního jádra vsi, kdy výstavba sídliště Baarova zničila celou jednu stranu bývalé dolnomichelské návsi a několik statků. A tak je dnes v těchto místech stará zástavba jen po jedné straně a území působí bohužel dosti chaoticky, což je v tomto případě veliká škoda.

Dolní Michle

Domem s čp.1, tedy jak už to bývá, nejdůležitějším a nejstarším domem ve vsi, je Michelský dvůr. Jedná se o významnou historickou památku - dvorec vybudovaný na středověkých základech. Některé části budovy pocházejí zřejmě z 15. století. Po roce 1622 patřil Karlově univerzitě - odtud také známý název Univerzitní dvůr. Barokní části byly za klasicismu propojeny a doplněny kolem roku 1850.  Po 2. světové válce přešel Michelský dvůr do vlastnictví státu. Byly zde zřízeny byty, drobné provozovny, sklady a autoopravna a provedeny necitelné zásahy do interiérů, zazděny a vybourány  příčky i klenby. Během dalších 40 let je celý Michelský dvůr zdevastován a mění se téměř v ruinu. V letech 1994 - 98 dvorec prošel citlivou rekonstrukcí na Domov Sue Ryder, který poskytuje péči seniorům. V Domově najdeme restauraci, kulturní centrum s galerií, divadelním sálem, Městskou knihovnou, dobročinným obchodem a kaplí.

úterý 8. října 2013

Pražská La Defénse

Paříž má svou La Defénse. I Praha, aby se nedala zahanbit, má svou čtvrť mrakodrap(k)ů, "office buldingů", nákupních galerií, extravagantních domů i zajímavého pouličního dění. Samozřejmě to v Praze nemůžeme mít ve stejném rozsahu a velikosti jako v Paříži. To už je taková naše tradice - všechny velkolepé stavby stavíme v poměru k Paříži přesně 1:5. Začalo to již v roce 1889, kdy byla v Paříži postavena u příležitosti Světové výstavy Eifelova věž. V Praze se o dva roky později konala Zemská jubilejní výstava. I bylo rozhodnuto, že co dokázali v Paříži, dokážeme my Češi přece taky. A tak bylo váženými pány v cylindrech usneseno postavit volnou kopii Eifelovy věže v Praze. Samozřejmě nikdo nemohl očekávat, že v malých českých poměrech bude možno postavit věž 300 m vysokou. Ale řešení se záhy našlo - využila se výška petřínského kopce a sečteno s ním, stačilo postavit rozhlednu pouhých 60 m vysokou, aby vzhledem k hladině Vltavy byl divák stejně vysoko jako na Eifelově věži. Tato  krásná tradice byla pak v Praze využita mnohokrát, například při bourání Židovského města a jeho nahrazení podle pařížského vzoru "širokým" (1:5) bulvár(k)em Pařížskou (!) třídou.
Nuže máme v Praze i dnes to, co v Paříži - moderní obchodní čtvrť na předměstí, spojenou metrem s centrem města - Pankrác.

V Paříži je symbolem jejich La Defénse velký oblouk neboli Grande Arche, my máme panelák s dírou, neboli Rezidenci Kavčí hory. Vydáme se po optické ose k naší dominantě a zkusíme její měnící se účinek při přibližování k ní 

středa 2. října 2013

Divoká Šárka

Divokou Šárkou se rozumí část Šáreckého údolí od koupaliště Džbán až po Jenerálku. Jedná se o jednu z nejkrásnějších rekreačních oblastí Prahy, kde snad najdeme úplně všechno, co bychom normálně vyžadovali od místa pro letní dovolenou - vysoké skály, divoké "horské" bystřiny, krásně zelené louky, koupaliště s průzračně čistou vodou, vyhlídky, horolezecké terény, zahradní restaurace se stoletou tradicí - a to všechno jen pár kroků od konečné tramvaje se stejnojmenným názvem. Údolí bylo osídleno už v době paleolitu, o čemž svědčí archeologické nálezy koster zvířat, které lidé tenkrát lovili ke své obživě. Údolí bylo osídleno Slovany už od 6.století a od 7. do 9. století se tady nacházelo i velké  slovanské hradiště. O starobylém osídlení opředeném pověstmi svědčí i sám název Šárka a například i jméno výletního hostince Dívčí skok pod stejnomennou skálou. Od 19. století sloužilo údolí jako výletní cíl pro Pražany, tehdy ještě ovšem daleko za Bruskou branou - takže to bylo skutečně celodenní dobrodružství. Z bývalých mlýnů a hospodářských stavení začaly vznikat výletní hostince. Podle vyprávění jednoho z pamětníků se ještě v roće 1946 mezi Džbánem a ústím Šáreckého potoka do Vltavy nacházelo celekem 13 hostinců, dneska jsou zde pouze 4 a kiosek s občerstvením u koupaliště. Naše putování Divokou Šárkou začneme na Jenerálce a pokračujeme směrem ke Džbánu.

Jeskyně nedaleko Jenerálky