Město pod pevností

Když se řekne Vyšehrad, každý si představí citadelu na kopci s hradbami a branami opředenou mýty, se hřbitovem Slavínem, Šemíkem a podobně. Často se přitom zapomíná na město Vyšehrad na úpatí slavného kopce. Město Vyšehrad bylo samosprávným městem od 15. do 19. století. Netýkalo se ho ani sloučení pražských měst pod jednotný magistrát v roce 1784, do roku 1848 bylo totiž podřízeno vyšehradské kapitule. Město Vyšehrad bylo připojeno k Praze jako VI. pražská čtvrť roku 1883, ale to se týkalo jen části vyšehradu - vlastního města v podhradí. Samotná pevnost byla jako vojenský objekt podřízena jurisdikci Královského hlavního města Prahy až v roce 1911. Dodnes je patrný centrální prostor města Vyšehradu - Vratislavova ulice tvořící ve své dolní části jakési nálevkovité náměstí, na němž se nachází i bývalá radnice města. Najdeme zde i několik barokních a klasicistních domů z původní zástavby. Největší zajímavostí VI. pražské čtvrti je však její zástavba z počátku 20. století - především domy v ojedinělém stylu architektury, který je možno nalézt jen v českých zemích, a sice ve stylu kubismu. Podle projektu architekta Josefa Chochola se uvažovalo dokonce o zástavbě celé plochy vyšehradské citadely kubistickým městem i s náměstím. Z rozsáhle navržené přestavby Vyšehradu se podařilo realizovat jen několik kubistických solitérů, především na Rašínově nábřeží. Ty dnes patří mezi vzorově uváděné příklady kubistické architektury vůbec.

Jedna z nejvýznamnějších kubistických památek v českých zemích vůbec - Dům v Neklanově ulici od Josefa Chochola z let 1913 - 1914. Inspiraci pražskými motivy prozrazuje vertikála až gotického pilíře na nároží 

Plochy vystupují jako hrany ostře broušených diamantů

Majitelé hostinců pod bájemi opředeným hradem cítili určitou vlasteneckou povinnost i co se názvů jejich podniků týče. Název "U Karla IV." zde má již více než stoletou tradici.

Dům na opačném konci Neklanovy ulice od Antonína Belady z roku 1913. Někdy bývá připisován rovněž Josefu Chocholovi.

Jako každé správné město a navíc ještě tak staroslavné i Vyšehrad měl svou radnici - postavenou v novogotickém slohu a samozřejmě s nezbytnými hodinami....

...i s městským znakem

Zajímavá technická památka u vchodu do radnice

 Tato trojice domů patří do různých stylů moderní architektury, avšak realizovaných ve stejné době na počátku 20.století. Napravo "holandská" geometrická moderna Kotěrova žáka Otakara Novotného. Uprostřed kubistická vila od Josefa Chochola a poslední vila v klasicizující secesi od Emila Králíčka.

Slavná Kovařovicova vila od architekta Josefa Chochola v Libušině ulici z let 1912-13. Zahradní průčelí vily - kubisticky je rovněž upravena zahradní plocha i oplocení.

 Průhled skrz kubistickou mříž 

Uliční průčelí

Mrázkova vila, projektovaná architektem Emilem Králíčkem v letech 1912 - 1913, ve stylu takzvané klasicizující secese. V detailu se objevují kubistické prvky, zejména u vnitřního schodiště

Trojdům od Josefa Chochola, postavený na nábřeží pod vyšehradskou skalou v letech 1912 - 13, ve stylu radikálního kubismu s klasicistní kompozicí a grandiózním tympanonem u prostředního domu

Boční průčelí

Dům v romantické secesi 

Detail

Dříve veřejné WC a ještě dříve domek správce

Po pravé straně tunelu mýtnice 

 Zahradní terasy ve stráni

 Výhled z teras nad kubistickými domy