Praha neznámá: Stará Michle

Starobylá michelská ves se skládala ze dvou částí. První je Horní Michle s kostelem a farou na malém náměstíčku na náhorní planině. Druhou je Dolní Michle s mnoha velkými statky, mlýny, ale i židovskou synagogou dole v údolí podél Botiče. Šlo o ves s dlouhou historií, neboť první zmínka o ní je už z roku 1185, kdy patřila Vyšehradské kapitule. Během 2. poloviny 19. století začal v souvislosti s rozvojem pražských předměstí a okolních vsí mizet zemědělský ráz vsi a začaly se objevovat první továrničky a výrobní závody. Na pozemcích těsně přiléhajících ke starobylé vesnici se začaly objevovat první činžáky městského střihu a rázu. V roce 1900 měla Michle už přes 600 obyvatel a našli byste tu pivovar, mlýn, cihelnu, zpracování železa ale i zelinářství. Prudký rozvoj nastal za první republiky, ale asi ne jen k dobrému, protože kromě krásných činžovních domů ve stylu art deco podél Nuselské ulice, došlo na katastru Michle i ke vzniku rozsáhlých nouzových kolonií jako Trnkov, Slatiny, na Bohdalci. Mimoto vznikly i poměrně velké vilové čtvrti a to hlavně na svazích mezi Dolní a Horní Michlí a nad nouzovou kolonií na Bohdalci, což byla poněkud zvláštní kombinace zástavby. Vrch Bohdalec byl, jak psal Karel Čapek: "rozkrojen ve dví" aby tudy mohla být protažena železniční trať a vznikla charakteristická stavba pro tyto končiny - Michelská plynárna. Velká kolonie rodinných domků vznikla na Kačerově i s budovou restaurace a kina, které bylo otevřeno až v době protektorátu. První republika hodně investovala do infrastruktury, aby podnítila zástavbu na doposud volných plochách, a tak docházelo k takovým paradoxům, že tramvaj třeba projížděla od Budějovického náměstí v ose dnešní Jihlavské ulice polemi a končila na malém náměstíčku u několika činžovních domů u dnešní restaurace ne-Smysl. Plány první republiky byly veliké, bohužel vše přerušila válka, a tak mezi rodinnými domky zůstalo spousta proluk, které byly v době socialismu doplněny nevzhlednými paneláky a značně tak narušily michelský genius loci. To se týká jak čtvrti rodinných domků Kačerov, tak i vlastního jádra vsi, kdy výstavba sídliště Baarova zničila celou jednu stranu bývalé dolnomichelské návsi a několik statků. A tak je dnes v těchto místech stará zástavba jen po jedné straně a území působí bohužel dosti chaoticky, což je v tomto případě veliká škoda.

Dolní Michle

Domem s čp.1, tedy jak už to bývá, nejdůležitějším a nejstarším domem ve vsi, je Michelský dvůr. Jedná se o významnou historickou památku - dvorec vybudovaný na středověkých základech. Některé části budovy pocházejí zřejmě z 15. století. Po roce 1622 patřil Karlově univerzitě - odtud také známý název Univerzitní dvůr. Barokní části byly za klasicismu propojeny a doplněny kolem roku 1850. Po 2. světové válce přešel Michelský dvůr do vlastnictví státu. Byly zde zřízeny byty, drobné provozovny, sklady a autoopravna a provedeny necitelné zásahy do interiérů, zazděny a vybourány příčky i klenby. Během dalších 40 let je celý Michelský dvůr zdevastován a mění se téměř v ruinu. V letech 1994 - 98 dvorec prošel citlivou rekonstrukcí na Domov Sue Ryder, který poskytuje péči seniorům. V Domově najdeme restauraci, kulturní centrum s galerií, divadelním sálem, Městskou knihovnou, dobročinným obchodem a kaplí.

Michelský dvůr je značně rozsáhlou stavbou ponořenou pod úroveň dnešní komunikace...

...což při klidném Botiči není nikterak na závadu...

...horší to bylo při červnových povodních 2013, kdy rozbouřená hladina Botiče...

...vystoupila z břehů a zatopila dvůr, na snímku již voda trochu poklesla, ale můžete vidět ještě mokré zdi přízemí, které bylo pod vodou

Průjezd do dvora

Středověký charakter dvorce je stále patrný

K zásadnímu obratu v historii objektu došlo v r. 1784, kdy jeho větší část byla přestavěna na pivovar, jak můžete poznat podle zachovalého pivovarského komína, dneska je tady příjemná zahradní restaurace

Klasicistní domek na návsi býval zřejmě obecní úřad

Na začátku 20.století vpadly mezi malé venkovské domky městské činžáky, jako například tento ve stylu geometrické secese...

...nebo sousední jednopatrový navenek maloměstský neobarokní činžáček, ovšem s průjezdem, který umožňoval zachování původní zemědělské funkce...

...což potvrzuje uvnitř i nádvoří, které připomíná původní venkovskou zemědělskou usedlost

Vysoká škola mezinárodních a veřejných vztahů se nachází v neorenesančním domě ve dvoře bývalého statku

Bývalá náves

Hospodářský dvůr se zajímavým schodištěm vlastnila nebo měla pronajatý v minulém století rodina Hrášků a proto se tady říkalo ,,statek u Hrášků". Podle vyprávění pamětníků prý panímáma Hrášková v době 1. světové války podporovala potravinami chudé rodiny z okolí. Dnes je dvůr bohužel ve stavu, jaký vidíte na obrázku, ta největší budova pochází pravděpodobně z druhé poloviny 19.století

Venkovská idyla v ulici U Michelského Mlýna...

...i když se sem místo původních vesnických domečků už vehementně tlačí novostavby...

... ale podobně se už tlačily na vesnici u potoka moderní činžáky za první republiky

Některé domky jsou v bujné vegetaci jako v pohádce o Šípkové Růžence...

... a některé zřejmě už brzy zaniknou

Není známo, kdy přesně vznikla tato krásně zachovaná synagoga, jeden z nejcennějších historických objektů v Michli, snad někdy kolem roku 1730. V druhé polovině 19. století byla romanticky přestavěna do dnešního novogotického vzhledu. Jedná se o jednu z mála židovských synagog na pražských předměstích, která nebyla za německé okupace zničena a tak nám může dodnes připomínat kdysi silnou židovskou komunitu v Michli. Objekt sloužil nejen jí, ale i komunitám ve Vršovicích, Podolí a Nuslích. Před zchátráním synagogu zachránila v roce 1975 Církev československá husitská, která jí zrekonstruovala a dnes ji používá jako svojí modlitebnu. Původní účel budovy nám připomene jen několik náhrobních kamenů na zahrádce před její jižní zdí.

Horní Michle

V Horní Michli bylo jakési kulturní centrum, z Dolní Michle sem ze statků, mlýnů a domků museli docházet do školy, kostela i na faru. Škola byla vystavěna v historizujícím novorenesančním slohu.

Kostel Narození Panny Marie z roku 1724 na půdorysu nepravidelného osmiúhelníka má neobyčejně silné stěny a barokní štíty. Kostel je znám především jedním z nejvýznamnějších děl sochařství vrcholné gotiky - Michelskou madonou. Byla vyřezána z hruškového dřeva už kolem roku 1350. Dneska mají michelští kopii, originál je vystaven ve sbírkách Národní galerie v Anežském klášteře. Finance kostela dlouho nestačily na zřízení samostatné farnosti a byla proto zajišťována misionářsky, hlavně z Vršovic. Samostanou faru se Michelským podařilo zřídit až v roce 1857.

Fara a kostel