Starý Střížkov

Když vyjíždíme z Prahy po magistrále směrem na Ústí, tak nás kousek nad Bulovkou překvapí koně pasoucí se přímo pod dálnicí u malé vesničky schoulené v ďolíku pod vysokými paneláky. To je málo známý starý Střížkov, což je ves dosti starobylá, neboť se objevuje v dokumentech už v roce 1227 a to jako dvůr. Původně se nazýval "Střiežkov" ve smyslu Střížkův dvůr od osobního jména "Střiezek" , což je zdrobnělina jména Střezimír  nebo Střezivoj. Střížkov byl vždycky malou vsí, což dokazuje i fakt, že když byl v roce 1922 připojen k Praze a stal se společně s Libní její VIII. čtvrtí, měl pouhých 365 obyvatel a 35 domů.  Ale ani připojení k Praze na dlouhou dobu nezměnilo charakter této zemědělské vesnice, kdy v okolí byly zelinářské zahrady a řepná úrodná pole, která se táhla až k Ďáblicím.

Střížkovský dvůr čp.1 a jeho nevšední okolí

V roce 1960 byl Střížkov rozdělený zhruba půl na půl mezi Prahu 8 a 9 s tím, že starý Střížkov zůstal na osmičce. V šedesátých a sedmdesátých letech začala vyrůstat na území Střížkova rozsáhlá sídliště. Na tom ale chudák Střížkov, co se věhlasu týče, moc nevydělal. Většina Pražanů totiž stále netušila, že nějaká pražská čtvrť s takovým jménem vůbec existuje. Střížkovskému sídlišti na Praze 8 se totiž začalo říkat "Sídliště Ďáblice" (i když vlastní Ďáblice jsou o dost dál) a střížkovskému sídlišti na Praze 9 se říkalo "Sídliště Prosek" (i když ho je jen půlka na Proseku a druhá půlka je na Střížkově). Takže spousta lidí, co bydlelo na Střížkově, o sobě říkalo, že bydlí někde jinde. Ale v hodině nejtěžší zachránilo situaci pro Střížkov metro, a to nejen dopravně, ale i tím, že nová stanice získala název Střížkov. Tím tato úplně neznámá a opomíjená čtvrť, kam noha Pražana dosud nikdy nevstoupila, vešla konečně ve všeobecnou známost. I lidé co celý život tvrdili, že bydlí na Proseku, si najednou vzpomněli, že jsou ze Střížkova. Bitva však není ještě úplně dobojována, existují ještě takové protimluvy, jak mi nedávno řekla jedna známá: "Jedu na polikliniku Prosek na Střížkově".

Při poznávání Střížkova vám může pomoci mapka

První ze střížkovských rybníčků je celý obklopený sídlištěm 

Památný Střížkovský dvůr, v historické listině zmiňovaný jako svatojánský poplužní dvůr,  náležel do majetku svatojiřského kláštera na Pražském hradě. Barokní dvůr pochází z poloviny 18. století a byl rozšīřen o sto let později. Zdivo je v dolní části zpevněno širokými opěráky.  Ke dvoru patřily louky a pole a samotný dvůr byl obklopen ohradní zdí. V 80. letech byla většina hospodářské části zbourána a  zůstal jen malý památkově chráněný objekt v Děčínské č. 2/1, který se ve svém panelovém okolí vyjímá opravdu zvláštně.

Obytná budova druhého střížkovského velkostatku ve Střížkovské ulici č.110/3 má charakter novogotického zámečku...

 

  
...se zachovanou starou kamennou ohradní zdí

 

Tam, kde Střížkovská ulice zahybá ostře doleva, nás krásnými štíty přivítá budova školy č. 27/32 postavená ve stylu české novorenesance. Dnes tu sídlí dvojjazyčné, česko-německé Gymnázium Thomase Manna.

 

Novorenesanční štít s hodinami

Při pohledu zezdola škola překvapí mohutnou zdí, jakoby tady dřív stávala nějaká tvrz, o čemž ale nikde není žádná zmínka

Hned vedle je krásně zrekonstruovaná neorománská kaplička z roku 1909 se zvonkem

Zvonice se štítem školy v pozadí

Starý Střížkov je schoulený ve svahu v ďolíku

Střížkovská ulice, po pravé straně se statky, klesá prudce do Libně

 

Ke statku rodiny Šerclových ve Střížkovské č.13/7, jejíž předkové jsou na Střížkově zmiňováni v historických listinách již v 17. století...

...neodmyslitelně patří pasoucí se koně, kteří překvapují řidiče jedoucí po blízké dálnici od jara do podzimu. V zimě (foto) je možné je zachytit na malém výběhu přímo u statku (dálnice v pozadí)

Na Šerclův statek ve směru dolů navazuje Peškův statek č.9/8, novodobě přestavěný

K sousednímu Moravcovu statku č. 7/15 s obytným domem ve stylu maloměstského novorenesančního činžáčku přiléhá rovněž novorenesační budova bývalého vyhlášeného Moravcova  hostince č. 5/30. Prosvítající název na omítce "Hostinec Na rybníčku" byl zaveden až pod značkou RaJ (socialistický podnik Restaurace a jídelny). Jeho zvláštností je dodnes zachovalý rybník v bývalé restaurační zahradě, takže ten název socialistického pohostinství - Na rybníčku, nebyl zas až tak od věci.

Detail sloupu vstupní brány Moravcova statku

Na rozdíl od pravé strany Střížkovské ulice, kde polnosti za humny umožňovaly provoz statků, byly na její levé straně pod pískovcovými skalami přilepeny chalupy chudších domkářů...

...i když i tady se vyskytne větší statek

Pískovcové skály se lepí přímo na zadní trakty domů

 Tady ten chudák už má namále

Střížkovská ulice dodnes představuje  ostrov klidu a  vesnického koloritu uprostřed panelákového moře

 

Stará továrnička vklíněná do skal pod střížkovskými novostavbami

Rybníček položený kousek pod bývalým hostincem "Na rybníčku" ...

...je obklopený divokou přírodou