Na náhorní plošině Mezi Velkou a Malou Ohradou bylo v letech 1988 - 1994 jako poslední soubor původního Jihozápadního Města postaveno sídlíště Velká Ohrada pro 13 000 obyvatel. Je unikátní a zároveň kontroverzní ve všech ohledech - jak v rámci Jihozápadního Města, tak i v rámci ostatních sídlišť v Praze. Bylo stavěno nejen jako poslední soubor Jihozápadního Města, ale i jako poslední socialistické sídliště v Praze vůbec, se všemi pro i proti, a jeho realizace dobíhala až dlouho do doby po převratu v roce 1989.
Na rozdíl od ostatních souborů Jihozápadního Města - Nových Butovic, Lužin a Stodůlek byla jeho původní koncepce překopána a architekti Bočan a Rothbauer vytvořili pro sídliště poněkud nezvyklý útvar, kdy se pokoušeli znovu obnovit domovní bloky s dvory a ulicemi. Mysleli to asi dobře, ale jakoby vzali z obojího (jak ze starých tmavých čtvrtí s úzkými ulicemi, kde si lidé koukají do oken, tak ze sídlišť) to negativní. Původně totiž architekti při tvorbě sídlišť chtěli zajistit, aby každý byt měl dost slunce a zeleně, právě na rozdíl od čtvrtí s blokovou zástavbou. Krásně je to třeba vidět u prvního sídliště u nás Zelená Liška. No a tady se pokoušeli architekti zvrátit vývoj zpět a dosáhli toho, že mnohé byty jsou v blocích zastíněné a lidé se dívají z oken do oken a přitom to není stará čtvrť, ale vlastně pořád sídliště, kde navíc není ani kde zaparkovat, protože úzké ulice na to nebyly koncipovány. Navíc v 80.letech, v době projektování sídliště, byl mnohem menší stupeň automobilizace než teď.
Pro mnohé proto sídliště Velká Ohrada není dobrou adresou. Mnozí si i těžko zvykají na zdejší multikulturní prostředí, což až donedávna v Praze nebylo obvyklé. Do širšího povědomí veřejnosti se sídliště dostalo v roce 2000, když tu byl dopaden Jiří Kajínek. Ale je to sídliště v Praze nezaměnitelné. Poznáme, kdy jsme na ulici a kdy ve dvoře, Sídliště má prostě svůj jasný urbanistický plán na šachovnicovém půdorysu, na rozdíl od mnoha jiných sídlišť, jjichž urbanistická struktura vypadá, jako když dítě rozhází kostky. Velkou Ohradu tvoří devět symetrických čtvercových bloků s klidnými, zelenými dvory. Velkou výhodu mají okrajové domy, z nichž díky náhorní poloze je daleký výhled do okolí. I sídliště Velká Ohrada působí zdálky na kopci jako dominující hrad, hradba či hradiště. Mimořádnou devizou je přírodní rezervace Prokopského údolí se svou divokou přírodou.
V severozápádní části jsou čtyři sousedící rohy čtyř sousedících blokú vynechány. Vniknul zde betonový mamut, což mělo být podle původních plánů nákupní středisko. Dnes je to ale strašidelné bludiště (hlavně večer) mezi prázdnými prostory, o jejichž pronájem nikdo nestojí
Jako fata morgána potom působí v přízemí mamuta krásně osvětlený dřevěný most...
...který nás zavede do nečekaně útulně zařízené restaurace "Čertův Mlýn"
V rustikálních světnicích připravují maso přímo u stolů na nahřátém kamenu
"Čertův Mlýn" je sestrou restaurace "Cesta časem" na Hanspaulce
Snad dojdeme z restaurace v klidu domů...
Žádné komentáře:
Okomentovat