Staré Vršovice

Vršovice jsou velmi starodávnou vsí, kdy i původ jejich názvu se ztrácí ve tmě dávnověku a nepodařilo se ho úplně vysvětlit. Nejrozšířenější výklad tvrdí, že název vsi vznikl z "vrší", do kterých místní vesničané lovili ryby, ale to  odborníci označují za omyl. "Vrše" se totiž v městském znaku objevila  jen proto, že si vršovičtí mysleli, že tento výklad je pravdivý. Pak tu máme další teorii, že se jednalo o tvrz na vršku, ale i to odborníci šmahem zavrhli. Takže snad už zůstala jen možnost, která mluví o "vsi lidí Vršových". Jenže žádnou spojitost se slavným rodem Vršovců se nepodařilo doložit. Každopádně první zmínku o Vršovicích můžeme najít už v zakládací listině vyšehradské kapituly v roce 1088.

Zajímavostí je, že když český král Karel IV. přikázal sázet kolem Prahy vinice, tak ve Vršovicích nemusel začínat od nuly. V době jeho vlády se však rozšířily do té míry, že se Vršovice nazývaly "Údolí viničné" a potok Botič "Vinný potok". Kromě vinic to tu byl samý ovocný strom, zeleninářství, zahradnictví, květinové záhony a ani milovníci pěnivého moku nepřišli zkrátka - měli tu chmelnice.

Majitelé se v průběhu staletí často střídali, jedno však zůstavalo - Vršovice jako malá bezvýznamná ves. Ještě v polovině 19. století tu žilo jen 924 obyvatel ve 116 domech, z toho jen asi stovka lidí se věnovala obchodu nebo řemeslu.

Významný byl pro Vršovice rok 1866, protože se obyvatelé konečně dočkali obecních hodin. Když se zbouraly pražské hradby, začaly se Vršovice rychle rozvíjet - panuje tu čilý stavební ruch, přibývá obyvatelstvo a pomalu přestávají stačit místní studně a tak už v sedmdesátých letech 19.století začínají žízniví Vršovičtí občané vyjednávat  s Vinohrady o přívodu vody. O pár let později se konečně vršovická radnice rozhoupala a začala řešit stížnosti  místních na neproniknutelnou tmu v ulicích - zakoupila prvních několik svítilen. Horší je, že i když v té době Vršovice mají už asi 6.000 obyvatel, musejí k doktorovi běhat až na Vyšehrad, žádný se tu totiž nevyskytoval, a nebylo ani kde koupit léky.

V roce 1885 oslavily Vršovice velkolepým lampiónovým průvodem povýšení na městys a o tři roky později sem přijela první, už elektrická (i když v Praze ještě leckde měli koňku) tramvaj. V roce 1902 přišel pro Vršovice konečně okamžik nejslavnostnější a to povýšení na město Jeho Výsostí císařem Františkem Josefem I., navíc jim byl udělen i městský znak. To už měly Vršovice 14.000 obyvatel

Vršovice v roce 1900, na dolním snímku je dům U Bednářů ve starých Vršovicích u mostu přes Botič, na horním snímku je Palackého třída, ale tenkrát asi hodně psali nespisovně - v originále je "Palackýho"

(zdroj: http://www.fotohistorie.cz)

V roce 1922, se měto Vršovice připojilo k Praze jako XIII. pražská čtvrť. V rámci Prahy XIII. byly Vršovice hlavní čtvrtí se sídlem obvodního úřadu. Ale o tom až jinde.



Nejstarší známou stavbou v celých Vršovicích bývala ojedinělá vodní tvrz středověkého původu, později se z ní stala hospodářská budova. Bohužel se nedožila dnešních dnů, protože byla v roce 1988 zbourána, s tím, že se v budoucnu bude rekonstruovat, z čehož samozřejmě sešlo.

Kostel sv. Mikuláše je nejstarší budovou ve Vršovicích, už kolem roku 1000 byla na jeho místě zmiňována kaple sv. Máří Magdalény, v polovině 14. století bychom tu už našli gotický kostel zasvěcený dnešnímu patronovi. Současný vzhled dostal kostel v době baroka v 17.století.

Kostel s okolím vytváří urbanistickou dominantu starého jádra Vršovic.  U kostela je socha sv.Jana Nepomuckého z roku 1725. Naproti je klasicistní fara z poloviny 19.století, dříve stará škola. a býval tu i hřbitov.

Do starých Vršovic dobře zapadá hotel Agricola

V Petrohradské ulici najdeme samostatně stojící jednopatrovou vilu č. 52/141 s valbovou střechou, která představuje hodnotný příklad předměstské solitérní architektury 

Vila se nazývá Jitřenka a pochází z roku 1738, následně byla pozdně klasicistně přestavěna

Vila je obtékána Botičem

I název ulice připomíná, že ve starých Vršovicích to byly samé schody

Pod touto adresou se skrývá jedno z nejstarších vršovických stavení

V Košické ulici zůstal už jen tenhle jediný domek, ale zato v docela původní podobě

Ve 30. letech se na starou vesničku začaly tlačit moderní činžáky...

...a dneska se už jen těžko hledají zbylé venkovské domky...

...jako třeba tenhle v Rostovské ulici doslova utlačovaný okolními činžáky

O kousek dál je průchod novostavbou do jádra starých Vršovic

A už jsme ve Smolenské, uprostřed starých Vršovic,uliční cedule připomíná doby, kdy Vršovice bývaly XIII.pražskou čtvrtí

Jeden z nejstarších domků mi zbourali přímo před nosem, zůstal jen kousek čelní zdi nalevo od branky

Do starých Vršovic se otáčejí pavlače činžáčků ze začátku 20. století

Asi nejhezčí domek ve Smolenské...

...a jeho dvorek

Vánoční výzdoba jak z Ladových obrazků

Ves vklíněná mezi novostavby

Motivy ze Smolenské

Schodišťovitá ulička Na Stráni

Soumrak nad vsí...

...ve stínu pankráckých mrakodrapů