Pro Staré Město je typická síť křivolakých a úzkých uliček s domy v jádru románskými či gotickými, dnes většinou s barokními nebo klasicistními fasádami. V přízemí domů mívali své krámky obchodníci a živnostníci, dnes zde většinou najdeme různé bary, hospody, kavárny a hotýlky.
Malebným koutem Starého Města je Uhelný trh trojúhelníkovitého tvaru. Uprostřed stojí klasicistní kašna z roku 1797 od sochaře Františka Xavera Lederera postavená díky finanční podpoře mecenáše umění Jakuba Wimmera, odtud i její pojmenování. Kašna ovšem není zdaleka obyčejnou kašnou, jak by se z dálky na první pohled mohla jevit. Byla ve své historii značně "neposedná" - mnohokrát se stěhovala - nejdříve byla na Jungmannově náměstí, potom na Betlémském náměstí, později ve Vrchlického sadech, až nakonec v roce 1952 zakotvila "zatím definitivně" na Uhelném trhu. Další zajímavostí je, že nikdo vlastně pořádně neví, co kašna znamená. Jsou na ní různí ptáci a ovoce, až potud je vše jásné. Z těchto předpokladů někteří odborníci na umění vyvozují, že by kašna mohla představovat alegorii vinařství a zemědělství, protože stojící chlapec podává sedící dívce vinný hrozen. Ovšem jiní badatelé v nich vidí Adama a Evu. Co je jisté - že pták u jejich nohou je kohout. Pramen vody prýští vzhůru ze zobáku ptáka, který se zřejmě chystá vzlétnout. Restaurátoři, kteří se na kašně velmi nadřeli, protože byla mnohokrát poničena vandaly, se ovšem nedokázali sjednotit, zda se jedná o kachnu, husu či labuť. Rozřešení této důležité otázky nechám na vás.
"Stěhovavá" Wimmerova kašna s prapodivným zvířectvem
Uprostřed rovné linie historizujících činžáků na severozápadní straně náměstí vyčnívá zdánlivě nepochopitelně tento prazvláštně rozkročený červený dům, který do řady jednoznačně nezapadá. Ale nelogické jsou naopak domy po stranách. Proč? Odpověď najdete na dalším obrázku......
Poznáváte ho? Je to dům s reklamou firmy "Robert Eichler" s ustupující pravou částí. Tady ještě s původním barokním štítem, který jak vidímě na předešlém obrázku, byl později poněkud zjednodušen. Dům byl jedním z mnoha původních středověkých domů s barokní úpravou fasád. Domy po obou stranách byly v 19. století "asanovány" a celá severozápadní strana náměstí byla nenávratně poškozena. Jak vypadala dříve, si můžeme kromě historické fotografie uvědomit přímo na náměstí při pohledu na jeho jižní zachovanou stranu.
Staroměstský dvorek s klasicistními pavlačemi, které vypadají poněkud jinak než na Žižkově.
Zlatá ulice není jen na Hradčanech, ale i na Starém Městě. Protože, ale v Praze nesmí být dvě ulice se stejným názvem, tak se ta na Hradčanech jmenuje oficiálně "Zlatá ulička u Daliborky" a je to jediná ulice v Praze, která je přístupná až po zakoupení vstupenky. To do Zlaté ulice na Starém městě nemusíte platit žádné vstupné a máte navíc ještě jeden bonus - na rozdíl od turisticky přervané Zalté uličky u Daliborky, zde nenarazíte téměř na nikoho. A jako další bonus máte hned za rohem ještě Stříbrnou uličku! Ulice byla po rekonstrukci přilehlého kostela sv. Anny teprve nedávno zpřístupněna a tak o ní téměř nikdo neví.
Před vchodem do Annenského kostela vytváří ulice bizarní náměstíčko
Zlatá ulice se před vyústěním na Annenské náměstí mění na průchod
Praha jak z obrazů Jakuba Schikanedera
Žádné komentáře:
Okomentovat