Menší Město pražské

Menší Město pražské bylo založeno na zeleném drnu králem Přemyslem Otakarem II. v roce 1257. Město se původně nazývalo Nové Město pražské a bylo navrženo na konceptu pravidelného půdorysu s velkým obdélníkovým náměstím s kostelem uprostřed a pravoúhlou sítí ulic. Podstatně bylo rozšířeno v době vlády císaře Karla IV, který nechal vystavět nové opevnění – Hladovou zeď. Ke zdi se váže pověst, že ji nechal postavit z důvodu tehdejší velké nezaměstnanosti a hladu a tímto zajistil obživu spoustě lidem. Je to však jen pověst, zeď měla význam fortifikační. Současně však Karel IV. založil vlastní Nové Město pražské a tím došlo k přejmenování dnešní Malé Strany na Menší Město pražské. V roce 1541 postihl Malou Stranu velký požár, kterému padlo za oběť 133 domů z 211. Malá Strana podstatně ožila za panování císaře Rudolfa II, který přemístil císařský dvůr do Prahy. Na Malé Straně jakožto podhradí pražského hradu vznikaly paláce šlechty. V době třicetileté války zpustošila Malou Stranu švédská vojska, která obsadila levý břeh Vltavy a vyplenila jej. Po třicetileté válce začala Malá Strana získávat ráz rezidenční barokní čtvrti s mnoha šlechtickými paláci, kostely i kláštery, na rozdíl od Starého a Nového města, kde zůstávají především měšťanské domy a drobná řemesla. Po vzniku jednotné Prahy v roce 1784 se Malá Strana stala její III. čtvrtí. Dnes je Malá Strana spolu s Hradčany nejzachovalejším historickým celkem, který si plně zachoval svůj původní charakter a slouží i mnoha filmařům z celého světa jako unikátní prostor.