Hostavice

Hostavice jsou vsí středověkého původu, první zmínka o nich je již z roku 1432. Až do konce 19.století byly malou zemědělskou vsí, i dnes si můžeme všimnout, že původní vesnické jádro u otočky autobusu č.110 je poměrně malé, na místě parku se dříve nacházel rybník Vidlák, který byl později vysušen a vznikla zde nýnější travnatá plocha. Jen stejnojmenný název ulice a vrby okolo připomínají, kde se původně rybník nacházel.

Místo bývalého rybníka Vidlák

 Nejcennější památkou Hostavic je zámek uprostřed zámeckého parku, což je poměrně novodobá stavba z 19. století v historizujícím pojetí, čili jedná se spíše o vilu. Zámek s pozemky koupil od statkáře Kolmana v roce 1934 podnikatel Baťa, který zde chtěl vystavět rozsáhlé zahradní město na pláni na Čihadlech. Navrhl i vlastní regulační plán. Satelitní město mělo být naprosto soběstačné s vlastním obchodním centrem, školou a v údolí Rokytky měl být vybudován velký sportovní areál i s tenisovými dvorci. Bohužel z celého projektu v době těsně předválečné v napjaté politické situaci sešlo a přednost dostalo vojenské cvičiště. Hostavice byly společně s Kyjemi jako jejich osada připojeny k Praze v roce 1968.

Zámek a zámecký park

Dnes jsou Hostavice pražskou čtvrtí položenou uprostřed přírody a nalézající se přímo na okraji přírodního parku Klánovice-Čihadla. Na území obce nalezneme jak les, tak i potoky, suchý poldr Rokytka s mokřady a přírodní rezervaci Na Pískovně. Je to čtvrť, která v současné době spojuje výhody města i vesnice. Při použití příměstské vlakové dopravy (S-linky/pantograf) je možné se do centra města dopravit za 13 minut. Zajímavostí je, že se v celé oblasti počítá s výstavbou největší pražské přírodně- rekreační zóny, která se má rozprostírat od erného Mostu až po Hostavice a Dolní Počernice, má zde být vybudována rozsáhlá síť hypo-, in-line- a  cyklo-stezek.

Špýchar v bývalém statku

Zvonička s hranolovitou šindelovou střechou

Suchý poldr Čihadla je největší realizovaný hydro-ekologický projekt v Praze. Koryto Rokytky, které bylo v minulosti uměle zregulováno a narovnáno bylo opět přetvořeno do přírodní podoby s meandry, mokřady a umělými tůňkami. I soutok se Svépravickým potokem byl posunut dále po toku a Svépravický potok tak protéká po okraji lesa přímo mezi kmeny stromů. V případě velké vody, se celý poldr uzavře, nechá se zatopit a tím působí jako protipovodňová obrana.

Stezka přes mokřady a Rokytku

Spíše si tu můžeme připadat jako na šumavských mokřadech než v Praze

 

Uměle založené tůňě...

...z nichž se ozývá kuňkání žab...

...a spousta  různých jiných  zvuků


Říční ramena

Lávky přes Rokytku

 

 

Svépravický potok

Lávka přes Svépravický potok

 

Mokřady 

Jez na Rokytce

Tůň na Rokytce

Hostavická pískovna byla vyhlášena v roce 1988 chráněným přírodním útvarem s rozlohou 7,67 ha. Přírodní útvar tvoří zatopená pískovna s přilehlými mokrými lučinami, na kterých najdeme blatoucha bahenního, kosatce žlutého a spoustu dalších vlhkomilného rostlinstva.

 

Malá písečná pláž

Ostroh

Hnízdiště ptactva na pískovně

 
Hnízdí tu labutě, potápky, divoké kachny...

...a můžete tady nakrmit i nutrie

Přepad z pískovny

Cesta z Hostavic k Pískovně 

 Hostavice jsou obklopené přírodním parkem

  

 

Jahodnice

Byla budována od roku 1925 jako satelitní zahradní město pro Československé legionáře. Legio-centro záložna zakoupila rozsáhlé polnosti od státkáře Kolmana a ty pak rozparcelovala a poskytla bývalé legionářům prý za výhodných podmínek na dlouhodbé splátky. Začátky prvních osadníků byly velice krušné – například voda z místních studní byla velice tvrdá a tím i nevhodná pro praní a zalévání, navíc měla i projímavé účinky, takže se nedala použít ani na vaření. Obyvatelé tak museli vodu dovážet až ze starých Hostavic. Na legionáře upomíná i Park Československých Legionářů, který vlastně tvoří centrum osady. Ze starých domů postavených v jednotném stylu zbylo v původní podobě jen velice málo. Většina jich byla, jak je pravidlem, bez ohledu na okolí přestavěna "pilnými" kutilskými rukami.

Původní legionářský dům z roku 1935, jak patrno z datování ve štítě

Původní legionářský dvojdomek i se zachovanou verandou