Chaby

Osada Chaby dnes patří pod Třebonice, ačkoliv na starších mapách Prahy bývá ještě uváděna jako samostatné katastrální území. Společně s Třebonicemi byla také připojena v roce 1974 k Praze. Chaby tvoří jeden obrovský a dva velké statky, tři domy a osamnělý kostelík Krteň se hřbitůvkem na kopci dále od osady. Celek  připomíná krásnou malebnou vesničku kdesi v jižních Čechách. Člověk by ani neuvěřil, že 300 metrů odsud je jeden z největších nákupních areálů v Čechách - Avion Shopping Park Metropole Zličín a Globus. Po pádu komunismu byla celá osada zchátralá a zarostlá a vypadalo to, že už nepřežije. Dnes tu místo zřícenin najdete krásně opravené statky nabízející opravdu lukrativní bydlení.

 

Jméno osady skládající se po staletí jen ze dvou poplužních dvorů vzniklo podobně jako jméno Chabry od jejích obyvatel Chrabrů. Což znamenalo, že původní obyvatelé byli velmi stateční, čili chrabří. Ale jiný výklad říká, že vůbec  nemuseli být stateční, jen prý stačilo, že se první majitel jmenoval Chraber a odtud pak název Chrabrův dvůr až po dnešní Chaby. Osada připomínaná poprvé kolem roku 1360 musela vzniknout už daleko dřív, protože kousek od ní se nachází již zmíněný pozdně románský kostelík v Krtni. Chaby byly vždycky jen malinkou osadou, v polovině 19. století tady byly jen čtyři domy s 28 obyvateli. Osada byla přifařena k Ořechu, ale děti chodily do školy do bližších Stodůlek.

 

Na rozlehlé návsi bychom dřív našli i rybník

Atypická, symetricky řešená neorenesanční obytná budova statku čp.169 pochází z roku 1905, vzadu vykukuje pozůstatek kdysi gigantické stodoly z roku 1874

Patrový obytný dům statku čp. 110 je v jádru barokní, později byl přestavěn  klasicistně a nakonec získal neorenesanční plášť...

...a vzadu má stodolu z 19. století

Nejkrásnější a největší statek najdete na východní straně  osady u příjezdové silničky ze Stodůlek, z vnějšku působí jako opevněná tvrz...

...ale uvnitř velmi přívětivě a domácky. Dvoupatrová obytná budova (vpravo) čp.1 tu stávala už před bitvou na Bílé Hoře, ale její současný vzhled je daný postupnými barokními, klasicistními a eklektickými úpravami

Najdete tady jezdecký oddíl se zaměřením na parkur a drezuru pro širokou veřejnost

Na zahradě statku je nejstarší žijící lípa v Praze zvaná Chabská Lípa. Má obvod skoro 7 metrů a vysoká je 21 metrů. Je jednou z rodových lip, které dřív bývaly vysazovány u rodových statků. Rodové stromy bývaly vysazovány při významných událostech - například založení statku nebo narození prvního syna. Měly tu výhodu, že nebyly pěstovány ze zištných důvodů kvůli dřevu, takže nebyly káceny. Ba právě naopak - věřilo se, že dokud rodový strom přetrvá, tak přetrvá i rod. Právě z tohoto důvodu patří rodové stromy k těm nejstarším.(Pozn.- lípa je na soukromé zahradě, proto zde není její foto)

Barokní jednopatrová sýpka s valbovou střechou

Krteň

Pár stovek metrů směrem na jih od Chab se nachází dnes osamělý, původně románský kostelík sv. Jana a Pavla na kopci se hřbitovem, který se už zdálky objevuje jako působivá krajinná dominanta. Postavený byl nejspíš už v polovině 13. století a v roce 1352 je zmiňovaný jeko kostel farní, takže tu nemohl stát sám. Proto se předpokládá, že kostel býval součástí feudálního dvorce, čemuž by odpovídal i název, Krteň odvozená od jména Krtnův dvůr. Bývala tu i vesnice, která zanikla spolu s farou už v 17. století. Ke vzniku názvu Krteň se váže i hezká pověst:

Za jednoho horkého letního odpoledne odpočíval na tomto místě český král Karel IV. cestou z Prahy na Karlštejn. Přitom usnul, když v tom ho znenadání vzbudila nebývalá věc, země se pod jeho hlavou začala zvedat a třást. Vzbudil se, rozhlédl, a za chvilku už stál na nohou se zbraní v ruce. Přímo před ním stál obrovský medvěd. Chvíli stáli oba bez hnutí, až se medvěd pomalu obrátil a odpochodoval do lesa. Karel se otočil a podíval se na místo, kde ještě před chvílí ležel,  a byl tak zvláštně vzbuzen - na místě byla obrovská krtina. Král dal potom z vděčnosti za svou záchranu na místě postavit kostel, jemuž kázal dát na věky název Krteň.

Románský kostel byl v průběhu staletí rozšiřován, až byl nakonec ke konci 19. století upraven do dnešní novorománské podoby. Na východní straně presbytáře se zachovaly původní románské malby. V 90. letech 20.století se prý v opuštěném kostelíku scházeli satanisté. Poté byl obnoven a už nehrozí, že byste tu někoho takového potkali. Na místním hřbitově se natáčely scény k seriálu Návštěvníci i k filmu Mladý muž a bílá velryba.