Ctěnice

Perlou v pražské krajině je unikátně zachovaný zámecký a hospodářský areál středověkého původu Ctěnice

Od roku 1950 jsou Ctěnice v katastru Vinoře a společně s ní byly v roce 1974 připojeny k Praze. První zmínka o Ctěnicích je už z roku 1235. Původně gotická tvrz byla renesančně přestavěna kolem roku 1550 na renesanční zámek. Na začátku 18.století byl potom zámek přestavěn architektem F. M. Kaňkou ve stylu klasicizujícího baroka, což je v českých zemích dost rarita. Takový styl najdeme spíše ve Francii, u nás je vždy spíš dynamické baroko se spoustou prolomenin, oblouků a různých kudrlinek.

V polovině 19.století Ctěnice zakoupil  velkopodnikatel a velkoobchodník Alexandr Schöller, jehož rod patřil k nejvýznamnějším v oblasti podnikání v celém Rakousko-Uhersku. Baron Schöller koupil rovněž nedaleký čakovický velkostatek a postavil na jeho místě cukrovar. Právě po něm je v Čakovicích a Třeboradicích dnes pojemnována i jedna z hlavních ulic. Po 2. světové válce patřil zámecký areál Ctěnice Státnímu statku hl. m. Prahy a objekt chátral. V současné době je majitelem hl.m.Praha, která celý památkově chráněný areál v roce 2008 zrekonstruovala. 

Dnes je zámek přístupný a součástí areálu jsou i hospodářské budovy, jízdárna a zámecký park. V zámku je expozice vážící se k době Habsburků, historie Vinoře a další krátkodobé výstavy. Do nedávna tu bylo možné navštívit i kočárovnu s výstavou historických kočárů. V budově sýpky je dneska zámecký hotel a nejdeme tu i zámeckou restauraci a kavárnu, v létě s venkovním posezením.

Jak vidno i dnes je areál zámku hospodářsky využíván

Před vchodem do areálu nesmíme minout cenný, v jádru barokní, domek drábovny

 Vpravo od vstupní brány najdeme hospodářskou budovu vpravo, která původně sloužila pravděpodobně jako ovčín nebo jako špýchar

Ve špejcharu bývají různé výstavy

Přízemní stavba stojící skoro kolmo k sýpce byla nedávno obnovena

Bývalé vjezdy jsou upraveny jako vícedílné dveře

Dominantní stavba na ose dvora, bývalá kočárovna s hostorickou expozicí, dnes je nevyužita

Nádherně dochovaný areál hospodářských budov se skládá ze sedmi budov. Nejcennější objekt je dvoupatrová mohutná stavba sýpky se sedlovou střechou. Fasáda je členěna řadou malých obdélníkových okének s kamenným ostěním a mřížkami. Ve štítové zdi uvidíme kamenná barokní ostění.

Zámecká restaurace a kavárna

Zámek

Schodiště do reprezentačního prvního patra s expozicí

Průchod směrem do dvora

 Renesanční arkády na nádvoří byly zazděny během klasicizující barokní přestavby

Průchod

Průchod ze strany dvora s věží

Barokní zámecké komíny

Zachovaný příkop je cenným pozůstatkem středověké tvrze

Umělá jeskyně vytesaná do skály v hradním příkopu

Most přes příkop

Za kočárovnou stojí samostatný hospodářský dvůr , kde  sídlí Jezdecká společnost Ctěnice

Bílý kůň, černý kůň a pracovník na hnoji

Stáje s barokní klenbou

Pětidílný seriál: "Když se zamiluje kůň..."

1.díl

2.díl

3.díl

4.díl

5.díl - Happy End

Rybník v oboře za zámeckým parkem

Zámecký park má rozlohu  přes 2 hektary a  protéká jím potok, který ho dělí na dvě  téměř stejně velké části. Osnova parku byla původně barokní, z druhé poloviny 18. století. V následujícím století ale byla  změněna na anglický park s dispozicí volné přírodní krajiny.

 V kompozici parku je využit protékající potůček s drobnými stavbami mostků a lávek

 Park je nyní komponován na ústřední podélnou osu s alejí ovocných stromů

Altánek, kde se pořádají svatby

V anglickém parku jsou úmyslně ponechána zakoutí s divokou přírodou

Za malým jezírkem je na konci parku u zdi zahradnictví, které rozhodně stojí za návštěvu

Schöllerovo ubytování pro zemědělské dělníky ze Slovenska, kteří byli povoláni, aby pomáhali na velkých řepných polích. Obdobné  "ubytovny" pro pracovní síly najdeme i v blízkých Čakovicích

Detail ubytovacího zařízení nazývaný okolními obyvateli"kasárna"

Prameniště Ctěnického potoka - hlavní město Praha tady zakoupilo 14 hektarů zemědělské půdy a snaží se vrátit krajinu do původního stavu

Polabské krajině dominuje nejvyšší vrchol v Praze na pravém břehu Vltavy -  Ládví

Dál už se po Praze putovat nedá