Praha zelené město

Praha zelené město
Praha je město plné přírody

neděle 9. února 2014

Zahradní Město

Zahradní město bylo v období první republiky všeobecně známým pojmem pro čtvrti rodinných domků se zahrádkami. Vycházelo z anglické koncepce kotážových (řadových) domků. První realizací tohoto typu zástavby v Praze se stala vilová čtvrť na hradčanských baštách ještě před první světovou válkou. Opravdu nevídaný rozvoj pak nastal po vzniku samostatného Československa, kdy následovaly Ořechovka, Hanspaulka, Spořilov i mnohé další. Celou řadu pak ke konci třicátých letech uzavřelo Zahradní Město s velkým "Z", které si tento typ zástavby dalo dokonce přímo do názvu.


Jak dobový regulační plán napovídá, byla koncepce tehdy nového vilkového satelitního města pojata přinejmenším stejně velkolepě jako předtím u Spořilova. Obě satelitní města byla postavena v polích daleko od souvislé zástavby Prahy na kastastru Záběhlic v tehdejší Praze XIII.. To byly končiny pro obyvatele Prahy značně vzdálené, kde jak sám název Záběhlice napovídal, dávaly lišky dobrou noc. Samotné Záběhlice byly malou, opravdu venkovskou vsí v údolí potoka Botiče se zahradními výletními hostinci.  Takže tu bylo v polích hodně místa pro vznik ucelené městské čvrtě s parky, náměstími a sportovními zařízeními. Zahradní Město podobně jako Spořilov, nebylo určeno pro vyloženě bohaté vrstvy, ale pro střední úředníky, na rozdíl od dřivějších vilových čtvrtí typu Ořechovka a Hanspaulka.



To, co dnes můžeme vidět, je bohužel jen zlomek původně zamýšleného velkolepého komplexu, který začal být realizován v roce 1935. Krásný ambiciózní projekt totiž přerušila druhá světová válka a vilkové Zahradní Město potom už nebylo nikdy dokončeno. Po válce se podél zeleného bulváru Malinové postavily třípatrové dvouletkové bytovky, které se svými sedlovými střechami až tak moc dosavadní charakter čtvrti nenarušily. Jak jediný prvorepublikový dům z těchto míst ukazuje, měly tady původně stát dvoupatrové činžáky, dole s restauracemi a obchody.

V jediném činžáčku, který ještě stihli ve třicátých letech postavit, je dnes stejnojmenná restaurace "V Malinové"



Horší to pak bylo v šedesátých a sedmdesátých letech, kdy byla po obou stranách vilové čtvrti postavena dvě paneláková sídliště - Zahradní Město-východ a -západ. Centrem východního sídliště byl obchodní dům Cíl  s kruhovou diskotékou a ještě větší kruhovou restaurací Vesna. V těchto místech se natáčely i některé scény filmu "Vrať se do hrobu" .



V západní části sídliště je výškovou dominantou dům Arnika (na obrázku dole uprostřed) a nejzajímavější historii má věžák č. 30/2929 v Jabloňové ulici (na obrázku dole vlevo),   který byl původně budovou Československé televize a v roce 1968 po invazi vojsk odsud probíhalo ilegální vysílání.

Park Malinová-Chrpová - centrální zelená plocha původně plánované vilové čtvrtě


Na plánku vidíme parkové plochy - na severu je to náměstí Mezi Zahrádkami, což byl centrální prostor nové čvrti, kde byla už za rok !! po zahájení výstavby zřízena konečná prodloužené tramvajové tratě, která zajišťovala spojení do centra města. Magistrát se tenkrát skutečně staral o urbanistický rozvoj města a tramvajové tratě kolikrát vedly poli do míst, kde zástavba teprve vznikala, aby se podnítila další regulovaná (!) výstavba Prahy. Uprostřed mapky je to potom promenádní bulvár Malinová se širokým zeleným pruhem, který měl podle původního záměru pokračovat až ke Švehlově ulici. Hodně menších parčíků a bulvárků je i mezi vilkami. Když začala druhá světová válka, podařilo se dokončit jen část vilek  na severním svahu a v okolí parku Malinová-Chrpová. (na mapce označeno červenou čarou).




Aby si Zahradní Město svůj název s velkým "Z" narozdíl od mnoha dalších zahradních měst s malým "z" opravdu zasloužilo, tak pojmenovalo všechny své ulice po květinách jako Chrpová, Podléšková, Pivoňková; zahradních plodech jako Malinová; ovocných stromech, jako Jabloňová a podobně. I restaurace se jmenovaly stylově "V Karafiátové", "V Malinové" a "Rozmarýna".

V Podléškové ulici žil sólista Národního divadla, operní pěvec Jaroslav Horáček


Hlavní náměstí se jmenuje Mezi Zahrádkami a bývalo centrem celé vilové čtvrti. Od října 1936 tady měla svojí konečnou tramvaj č.4, tramvajová smyčka byla zrušena  v souvislosti s výstavbou Jižní spojky. Hned po vzniku čtvrti tady byla spousta obchůdků a lepší restaurace, která pod názvem "Rozmarýna" fungovala jako poslední provozovna na náměstí až donedávna. Dnes už tady není nic.

Bývalá restaurace Rozmarýna


Uprostřed parku bývalého hlavního náměstí  odpočívá od roku 1976 socha ležící ženy od Jiřího Babíčka.  Neutrální figurální motiv byl typický pro dobu normalizace, kdy nikoho neurazil a umělec se mohl alespoň trochu realizovat.



Dnes smutné domy v kdysi rušném centru vilového městečka


Čelu náměstí dominuje činžovní trojdům (Karafiátová 44-48, Záběhlice 2310-2312), který byl vystavěn na hlavním náměstí  v letech 1939-1940, takže jeho realizace dobíhala už ve válečné době. Zahradní město začalo být stavěno velmi pozdě, a tak se poslední domy dostavovaly až v době protektorátu. Návrh činžovního domu pochází  od architekta Františka Marka. Pozdní funkcionalismus už tady pozbývá svůj strohý vzhled a nebojí se ani sedlové střechy. Zajímavostí je, že dům měl mít podle architektovy představy předzahrádku. Stavební úřad byl však tenkrát velmi přísný a dbal  na dodržení předepsané uliční čáry. Rázná ruka úředníkova představy architekta bez milosti červenou tužkou seškrtala, což by se dnes stalo asi těžko. Jen jeden dům měl vyčleněné prostory v parteru na obchody.


Hlavní náměstí kříží široký bulvár Karafiátové


Většina rodinných domků byla budována jako řadová (1935-1938)





V krajním řadovém domku býval hostinec "V Karafiátové"

Zlaté české kutilské ručičky dokáží udělat sci-fi "Šmoulov" nejen ze satelitů, ale i z kvalitní prvorepublikové zástavby


Najdeme tu ale i krásné solitérní funkcionalistické vily, které dodnes mají žerdě pro vyvěšování státní vlajky, jak bývalo za první republiky zvykem (viz odkaz na film níže) a jak se dnes děje například  ve vilových čtvrtích v Praze 6 jako třeba na Babě.
 

Příjemná soliterní vilka (Pivoňková 59, Záběhlice 1950) pochází opět od architekta Marka, s nímž jsme se na Zahradní Městě už setkali, a sice u činžovního trojdomu  v čele hlavního  náměstí.



František Marek tady vůbec netají svůj značně nezávazný poměr k funkcionalistickým normám, kdy tady z hlavních znaků funkcionalistického stylu zůstaly jen holé bílé zdi a nezvyklé okenní sestavy s důrazem na motiv dvou oken ve tvaru L. Elegantní vzhled domu byl bohužel v nedávné době z čelní strany narušen nevhodnou přístavbou pod balkónem.



Do funkcionalistického pojetí určitě nezapadá  sedlové střecha sevřená mezi dva vysoké trojúhelníkové štíty a originální detail vydutého poloválce závětří. Skoro to vypadá, že víc než o maximální funkčnost tu Markovi šlo o maximální útulnost.

Detail vchodové skořepiny



Ve Střemchové 2 (Zaběhlice 2100)  najdeme krásnou romantickou vilu z roku 1938 inspirovanou vilami kalifornského pobřeží Pacifiku


Všude po Zahradním Městě jsou menší...

...i větší náměstíčka s parky


Prestižní ocenění v rámci Národní ceny za architekturu – Grand prix architektů 2012 získal projekt revitalizace parku Malinová – Chrpová v kategorii „Krajinářská architektura a zahradní tvorba“. Tento park byl původně založen jako zelená páteř vilové čtvrti.



Dominantními prvky parku je centrální vodní prvek s několika vodními tryskami a střechy na vysokých sloupech s vinoucí se zelení (tzv. salla tereny). Přes umělou říčku se dá přejít suchou nohou po malých lávkách. Pro žíznivé tady jsou dvě pítka.


Najdeme tu i veřejnou open air knihovnu


Dvouletkové třípatrové domy postavené podél Malinové po válce, dům nalevo byl nevhodně navýšen o jedno patro, takže se za ním dvoupatrový činžáček ze třicátých let úplně ztrácí


Naproti činžáčku v Malinové 7/1258 najdeme dřevěnou budovu kuželny - prvního kuželkářského stadiónu v Československu z roku 1938, a za ní tenisové kurty z téže doby  Zajímavé je, že se jak kuželna, tak i kurty zachovaly v nezměněné podobě od doby svého založení, jak se můžeme přesvědčit ve filmu "Jak se staví Praha". Stěhování do nově zakládaného Zahradního Města v něm propagují známí herci jako například Věra Ferbasová.
 

 
Je skutečně zvláštní, že dřevěná kuželna vydržela skoro osmdesát let včetně kliky od dveří a okenních rámů



























18 komentářů:

  1. Podařený a vyčerpávající příspěvek, moc pěkné fotky. Zvláště mě zaujala vchodová skořepina a venkovní knihovnička :-)
    V sobotu jsem byla v ulici Květinkové, ale v Malešicích :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji a jsem moc rád, že se příspěvek včetně detailů líbil. O to lépe se mi budou psát další:) Na místa, kde je Květinková se můžete podívat v příspěvku Jarov:)

      Vymazat
  2. V té kuželárně hrával pan Vlasta Burian :D

    OdpovědětVymazat
  3. Velice krásný článek, autorovi se moc vydařil. Už dlouho bych zde chtěl bydlet, ale domky jsou tu velice drahé. Ale ve srovnání s jinými pražskými lokalitami a vzhledem k opravdu krásné čtvrti jsou ty ceny stále přiměřené. Za zmínku stojí, že i na takové periferii se za války bojovalo, v parku v ulici Chrpová je pomníček padlému z Květnového povstání.

    OdpovědětVymazat
  4. Moc děkuji za milá slova i za doplnění.

    OdpovědětVymazat
  5. Krásnej článek, dobrá práce. Už dlouho znám Záběhlice-Zahradní Město, vlastně od dob kdy jsem chodil na učiliště do Jesenické. Vždycky mě ta čtvrť fascinovala, má tu nezaměnitelnou atmosféru pražské periferie. Z článku mě moc zaujala kuželna, to jak úžasně se zachovala (viděl jsem její otevření na yt v předválečném filmíku "Jak roste Praha") Je zvláštní a pro mě trochu ostuda, že si na ni z doby mého studia v Záběhlicích nevzpomínám ;) Těším se na další články a díky, Radek Kropács

    OdpovědětVymazat
  6. Moc děkuji za tento článek, nejvíce mě zaujalo povídání o jediném prvorepublikovém činžáčku. Nemáte k dispozici další informace o jeho historii nebo případně dobové fotografie? Děkuji. G.K.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jsem rád, že se Vám článek líbil. Činžáček je nejlépe vidět ve filmu "Jak roste Praha" - odkaz je v článku. Má tam jen trochu jinak členěná okna, jinak je dobře za dřevěnou budovou kuželny viditelný. Je z něj i natáčen záběr na kuželnu zezhora a v okolí jsou kromě kuželny a tenisových kurtů jen pole.

      Vymazat
    2. Moc děkuji za odpověď, jen se strašně omlouvám, ale nejsem schopná ho lokalizovat. Mohl byste mi pomoci? V jakém čase se objevuje?

      Vymazat
  7. Žiji zde celý život, chodili jsme s kamarády do školy v Komarovově ulici (dnešní Švehlova). Přestávky jsme trávili na školním hřišti, které je dnes krásné, ale pohříchu stále prázdné, protože žáci utíkají domů k počítačům. Hráli jsme tam čáru, fotbálek s tenisákem, ... Školní obědy občas nahrazovala cukrárna v prvním patře obchodního domu Cíl. Dole bylo kadeřnictví (dnes herna), vedle opravna televizorů a rádií, opravna obuvi, v patře byla fotografie a uprostřed nákupního centra byla fontána se sousoším Tanec, které je v současné době přemístěno do pražkého parku v jiné části města. Dole byla rybárna, vedle ní lahůdky. V dnešní kruhové drogerii bylo papírnictví a v patře jsme chodili do diskotéky Start, dnes je tam pizzerie. Dnešní herna Šimek ještě nestála. Obchodní dům Květ se postavil mnohem později, někdy koncem 70. let. Budovy tehdejšího Zahraďáku byly jednotně špinavoučké, ale lidi se k sobě chovali mnohem lépe. Děti zdravily dospělé, ulice nebyly přecpané automobily. Menší krámky a trafiky zmizely, vše se přesunulo do nákupních center. Ráz této čtvrti smutně poznamenala megalomanská výstavba na pozemcích bývalého zahradnctví pana Bohma, obří nákupní centrum Park Hostivař, který je navštěvovaný zejména kvůli Intersparu a McDonald's. Ostatní tamní provozovny i multikino zápasí o holý život a se stále klesajícím zájmem. Byty postavené na druhé straně Práčské ulice se zcela vzdaly cíle o útulné bydlení v zeleni, jak to bylo u starší zástavby. Tamní komunikace Práčská dávno nestačí stále zvyšujícímu se silničnímu provozu a zhorušuje se i životní prostředí. To kazí i přes půl století továrna Mitas, která vyrábí pneumatiky na nákladní vozy a traktory a vybudovaná Jižní spojka (díky ní je alespoň Zahradní město skvěle dostupné z-do centra i pražským výjezdům a příjezdům).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahoj, je videt, ze jsi z vychodu Zahradni Mesta (ano, i Mesto se pise s velkym M-, stejne jako Jizni Mesto - pro autora blogu). Kvet byl dostaven uz v r.1974 (ted hrozi sileny napad developera na 11-patrovou nastavbu! - viz bezpecnykvet.cz),
      r. 1975 tzv. byl dostaven "stavbák", tj. "stavbarsky hotel", coz je dnesni Arnika. Do konce 70.let byla zapadne od ulice V Korytech byla louka a za ni pole, dalo se tu lyzovat az k tunylku pod trati. R. 1981 byla v techto mistech dostavena tiskarna CTK a za ni dalsi budovy. Podobne jako za Pracskou, tak zcela nechutne byly zastaveny velkokapacitnimi domy byvale statky v Hyacintove ulici a predevsim na jizni strane, kde i podle nazvu ulic byly a mely byt i nadale jen chaloupky.
      Zbesila je i tzv. "Slunecnice", ktera vubec nezapada do zastavby a navic je prilis blizko Arnice. Dalsich nekolik nesmyslnych projektu bylo vcas zastaveno (napr. 7-patrova nastavba na byvale pradelne v Mecikove ulici).

      Nejvetsi nebezpeci hrozilo od 90.let tzv. "Psi louce" (Salvejova x Zelivecka x Slunecnicova x Jizni spojka) - puvodne tam planovali vystavbu Lidlu, pozdeji dokonce parkoviste pro kamiony s motorestem (s najezdem z Jizni spojky)!!

      Vubec nejhorsi je komplex ohyzdnych budov "Slatinka" pod TJ Astra.
      Kdyz jsi psal o Cili, tak na zastavce autobusu byla unikatni striska s nesoumerne rozestavenymi sloupy do "V", ktere v dobe cekani slouzily detem ke hre na schovavanou a honickam, ted tam (bohuzel) vmestnaly opravnu obuvi a bufet.

      Od starsich obyvatel jsem se dozvedel, ze mezi prvnimi panelaky (roh Ostruzinove a Zelivecke a Tulipanova - zde bydlel Jan Saudek a pozdeji - se stejnou partnerkou - Knizak), kdyz jeste nebylo zavedeno dalkove vytapeni, stala pry lokomotiva (bez kol) a vytapela tyto dva domy. Kdyby tak nekdo mel fotografie.
      Stejne tak o kousek vys, na rohu Ostruzinove a Jahodove, byval provizorni papundeklovy (cerveny) prizemni kramek, opet, kez by nekdo poskytl fotografie.

      O vezaku, ktery kdysi patril CST (a hned vedle neho se nachazi prizemni budova, ktera puvodne slouzila jako zazemi stavarum, pozdeji to byla LŠU a od r. 1984 pedagogicko-psychologicka poradna, je na YT k nalezeni reportaz o tom zminenem ilegalnim vysilani po okupaci Ceskoslovenska v r. 1968.

      Trosku o budoucnosti - pred cca 10 roky se psalo o tom, ze metro A se ma za Strasnickou vetvit, jedna by sla pres Skalku a misto soucasneho Depa Hostivar by pokracovala do Sterbohol, druha vetev mela mit zastavku v ZM-zapad (jeden vylez v miste minitrziste Nero u konecne 195, druhy u polikliniky), a pak u "Cernobylu", neboli OC Hostivar, Nadrazi Hostivar a snad jeste Hormi Mecholupy. Ale to se asi odklada na neurcito.

      Vymazat
  8. Jak se jmenoval pan, ktery prodaval v drogerii na namesti - mela by to byt Chrpova ulice blizko rohu s Jablonovou ulici? Jsou to sedesata leta, a tak nevim, zda se tu vyskytne nejaky pametnik.
    Bylo by pekne, kdyby sem autori webu dali fotky z predchozi ery Zahradniho Mesta.
    Diky za odpoved.

    OdpovědětVymazat
  9. Jak se jmenoval pán v drogerii na náměstí bohužel nevím, možná někdo ze čtenářů.... Historické fotky ze Zahradního Města k dispozici nemám, uvítám pokud je někdo zašle. Poté je rád zveřejním.

    OdpovědětVymazat
  10. Jenom pro doplnění: restauraci v Malinové se lidově říkalo "U Rubášů", restauraci Rozmarýna " U Červenků" a restauraci v Karafiátové "U Ptáčků". V prvním krajním řadovém domku v Jahodové ulici (dnešní Realitní kancelář) byla hospoda "U Kučerů"

    OdpovědětVymazat
  11. O Zahradním Městě (=Zahru), ale i o Strašnicích a Skalce psal Jaroslav Velinsky (alias Kpt. Kid) ve svých knihách Tmavá studnice a Našeptávač. On ve Strašnicích bydlel, studoval ve škole, kde je od 60.let Gymnázium Voděradská, pracoval nějakou dobu v továrně JAWA.

    OdpovědětVymazat