Vršovická vodárna v Michli

Zdánlivý protimluv? Ale ne, město Vršovice se totiž na začátku 20.století rozhodlo vybudovat svůj vlastní vodovodní systém a k tomu potřebovalo vybudovat vodárnu i s vodárenskou věží. S Vinohrady se nedohodlo a samo nemělo žádný pořádný kopec, aby odtud mohla voda zdařile stékat samospádem dolů do Vršovic. Když to nešlo s Vinohrady, tak se dohodli s tehdy malou vsí Michle, protože ta měla skutečně pěkně vysoký kopec. K tomu asi navíc chtěli Vršovičtí Vinohrady trumfnout i samotnou věží, a tak si pozvali na její projekt ne jen tak ledajakého architekta, ale samotného Jana Kotěru. Ten navrhnul ve stylu geometrické moderny celý vodárenský areál, kde je kromě věže také obytný dům a budova strojovny. Komplex z červených režných cihel byl postaven v letech 1906-7 a kromě vodárenské věže ho tvoří budova strojovny, obytný dům a veliký podzemní vodojem s dvěma komorami, z nichž každá má rozměry 13 x 13 metrů a celkový obsah 12.000 kubíků. Úpravy pak proběhly ještě ve dvacátých letech, kdy elektrický pohon nahradil původní benzínové motory. K vodárně ještě patří čerpací stanice v Braníku, postavená ve stejném stylu od stejného autora. Věžový vodojem zásoboval vodou nejen Vršovice, kterým patřil, ale i Michli, na jejíž území stál, Braník, kde byla přečerpávací stanice a Krč, přes jejíž území vedl přívod vody. Zkrátka přiživili se všichni. Vodárenská věž přestala plnit svou funkci v roce 1975, ale dva obrovské podzemní vodojemy jsou dál v provozu. K pražské vodovodní síti byla vodárna napojena až v roce 1927. Zajímavostí je , že vršovická vodárna jako první v Čechách začala s chlórováním vody.

Pohled na celý areál - vlevo obytný dům a vpravo strojovna

Vodárenská věž, která byla dlouho dominantou celého okolí, je vysoká 42 metrů a je postavena z režných červených cihel se zeleně glazovanými tvarovkami

Nad vchodem do věže je samozřejmě znak města Vršovic, aby bylo vidět, komu vodárna patří. Sloupky po stranách schodiště jsou zakončeny ozdobnými jehlanovitými věžičkami. Dojem pevnosti věže umocňuje sokl z kamenného zdiva. Zdůrazněný portál je také kamenný a ve vstupním prostoru je obložený zelenou keramikou.

Mohutné válcové tělo věže rytmizované osmi vertikálními žebry se směrem vzhůru kónicky zužuje

Na mistrovství Kotěry ukazuje i synchronizace vchodových luceren s ozdobnými motivy na věži

Přízemnímu obytnému domu dodávají jemnost omítkové plochy, což jej jednoznačně odlišuje od budov s vyloženě industriálním posláním

Strojovna má taktéž omítkové plochy, ale na rozdíl od obytného domu zatím tolik nevynikají, protože budova čeká stále na opravu. Zajímavostí je komín jako ze zemědělské usedlosti někde na anglických vřesovištích

Pro budovu strojovny architekt Kotěra navrhnul vertikálně sdružená okna zase z režných červených cihel

Zařízení strojovny zůstalo zachováno do dnešních dnů

Železobetonový věžový vodojem je zakončen lucernou. Vodojem má průměr 10 metrů a je schopen pojmout až 400 metrů krychlových vody

Nově vybudované oplocení areálu vhodně koresponduje se samotnou věží 

Dnes už věž zdaleka v okolí není nejvyšší, o několik délek ji předběhly mrakodrapy okolní pražské La Defénse

vzhůru