Praha zelené město

Praha zelené město
Praha je město plné přírody

středa 12. března 2014

Velká a Malá Ohrada

Když se dneska podíváme na mapu, je Malá Ohrada  paradoxně větší než Velká Ohrada. Proč tomu tak je, poznáme až za chvíli. Také zjístíme, proč mluvíme v dějinách obou Ohrad o Řeporyjích, i když dneska je obě najdeme ve Stodůlkách.
Nejstarší statek pochází z roku 1784

Velká Ohrada vznikla koncem 18. století jako nevelká osada, skládající se ale z velkých statků, na náhorní plošině vysoko nad Dalejským údolím na východním okraji katastálního území Řeporyje. Její historie je tudíž  pevně spjata s dějinami Řeporyj. Když totiž Řeporyje přešly do vlastnictví studijního fondu, byl jejich panský dvůr rozparcelován, a to dalo podnět ke vzniku osady pojmenováné podle dvora, který se v těchto místech nacházel - Ohrada. Osada, která se po zavedení obecních samospráv stala součástí politické obce Řeporyje, se nikdy moc nerozrostla - ještě v roce 1859 bychom tady našli jen 14 domů se 110 obyvateli. 

Velké statky na Velké Ohradě

Ve druhé polovině 19. století vzniklo severovýchodním směrem odsud další malé sídlo, zvané původně Ohradská osada, což se dá najít ještě na mapách v roce 1870. I když tato osada také patřila pod obecní úřad Řeporyje, přifařena byla kupodivu ke Stodůlkám. Později se pro lepší rozlišení  začala starší osada Ohrada nazývat Velká Ohrada a Ohradská osada se přejmenovala na Malou Ohradu. Malá Ohrada měla tu výhodu, že ležela na hlavní silnici vedoucí z Jinonic na Řeporyje, takže se tady uživil i hostinec.

Nejstarší dům Malé Ohrady ležící na bývalé hlavní silnici

Ještě v roce 1911 byla Malá Ohrada se svými 105 katolickými a 2 nekatolickými obyvateli menší než Velká Ohrada. Situace se změnila za první republiky, kdy se na Malé Ohradě rozparcelovaly další pozemky pro stavbu rodinných domků a vilek. Po vzniku Velké Prahy v roce 1922 totiž hranice města běžely kousek od východního okraje Malé Ohrady. Osada si na vlastní připojení k Praze musela ještě pěkných pár let počkat, místo pro novou výstavbu se však stalo lukrativní. Velká Ohrada v té době sice měla velké statky, ty ale byly obklopeny zemědělskými provozy, takže se tu stavět (vlastně až donedávna) nedalo.

Ohradské náměstí

Takže netrvalo dlouho a Malá Ohrada tu Velkou jak počtem obyvatel, tak rozlohou předehnala. Po druhé světové válce pak rozvoj Malé Ohrady jako vilkové čtvrti pokračoval. Velká Ohrada zůstala ve vzácné neporušenosti  zachována jako malebná vesnička s dvěma rybníčky, skládající se jen z několika statků. I když Malá Ohrada tu Velkou ve velikosti předehnala, vždycky tady zůstaly jen malé domky.

Malé domky na Malé Ohradě

V roce 1974 byly obě osady jako součást Řeporyjí připojeny k Praze. Protože bylo celé rozsálé území náhorní plošiny nad Prokopským údolím (prostírající se od Jinonického zámečku až k Třebonicím) určeno pro výstavbu zamýšleného největšího pražského sídliště Jihozápadní Město, byla celá východní část katastrálního území Řeporyj překatastrována do Stodůlek. Tak, aby bylo celé území nového sídliště v jednom katastru.

Na menší Ohradský rybníček, který je napůl vyschlý, mají výhled hosté zahradní restaurace U Koziček...


...a z druhé strany ho lemuje dobře zachovaná stodola

Pro staré ohradské statky jsou typické zesílené zdi... 


...a hrubá šedá omítka lemovaná bílými hladkými pásy

Tenhle zajímavý statek z roku 1884 byl v restituci vrácen původním majitelů. Byl zrekonstruován a od začátku devadesátých let až donedávna tady bývala hospoda Franta nepříliš vysoké kategorie. To všechno se změnilo v srpnu 2013, kdy tady místní rodák (!)  z blízkého statku z roku 1784 (viz úvodní foto) otevřel zbrusu novou restauraci Kastrol. Je zaměřená  především na venkovskou (českou) kuchyni z kvalitních surovin a rázem se také zařadila mezi špičku pražského pohostinství.


Letopočet ve štítě 

Útulný interiér

Dvůr, v létě se zahradní restaurací

V části dvora je zajímavý povrch, kombinace dřeva a dlažebních kostek


Zvonička na velkoohradské návsi

Zákoutí na Velké Ohradě

Kaplička u  většího ohradského rybníka, který byl bohužel nedávno zakryt ohradní zdí a ves tak přišla o svoji malebnou dominantu

Malá Ohrada

Zvonička na Malé Ohradě

Malý statek na Malé Ohradě

Nejvyšší pražské obytné mrakodrapy nad malými domky Malé Ohrady






3 komentáře:

  1. Tak dneska jste mně vylozene potěšil. Na Velké Ohradě bydlim od roku 1990 a pamatuju jak statky vypadaly dřív. Vedle zarostleho rybnicku byly stáje s koňmi a hned u chodnicku ohrada kde jsme je obdivovali. Vetsi rybnik byl sice zanedbany, ale nebyl ohrazeny zdi. A u kozicek.....tam se opravdu par let pasly u zastavky kozy.....mam je i u sebe na stránkách. Ted uz jsou statky pěkně opravene ale okoli je dost zastavene a stavi se dal. Takže to vesnicke kouzlo je pryc

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Vždyť jsem Vám to slíbil už v článku o Starých Jinonicích, že brzy bude Velká Ohrada:)Jsem rád, že se Vám článek líbil. Já jsem bydlel na Velké Ohradě pět let, ale až od roku 1994, takže tu vyloženě venkovskou atmosféru jako Vy už jsem bohužel nezažil, jen ten větší rybník.

      Vymazat
  2. Na tom velkém rybníku jsem se naučila bruslit...všichni jsme oplakali, když ho majitelé obehnali zdí :/

    OdpovědětVymazat